Na slovo „už“ zapomeňme.
Zbytečně nám přidává roky

Ja som tiež toho názoru, že každý je taký starý, ako sa cíti. Veľmi pekne ste to p.Jana povedala, že už viem čo život obnáší a som zvedavá, čo mi ešte prinesie.

Přijde mi mnohem legračnější tvrzení, že se někdo cítí o čtyři roky mladší, něž když se cítí mladší o dvacet. Líbilo by se mi, kdyby si lidé tykali, i když mladším také vykám. "Už" jsem si zvykla na to, že tu byla, je a bude vždy tendence říkat lidem, co mají nebo nemají říkat, ale že se vždy najdou takoví, kteří budou žít podle své představy. Už vím, co život obnáší a jsem zvědavá, co mi ještě přinese. Už vím, že jsme každý jiný a respektuji tuto skutečnost. A už toho nechám, aby to nakonec nevyznělo, že se chovám jako puberťak, když už bych mohla mít rozum.