Má známá Olinka, která dlouhá léta chovala kočky, napsala ve svých pamětech velkou moudrost: "Nestačí pouze velká láska ke zvířatům, je potřeba o nich také něco vědět. Já jsem zpočátku žádné zkušenosti s chovem koček neměla a sebelepší dobrá vůle bez znalosti a zkušenosti se ukázala jako naprosto nedostačující, někdy byla dokonce na škodu. Tehdy se zpívalo, že "kočka není pes", to je svatá pravda. Kočka je zvláštní osobnost, a teprve, když jí dokážete hodně porozumět, jste schopni její přátelství i plně vychutnat."
Já osobně se nepovažuji za chovatelku koček. Pouze jsem měla a mám to štěstí, že jsem se je za léta soužití naučila trochu znát. Říkám trochu, protože každá nová kočka je nevybroušený kámen, který překvapí svou originalitou. A jestliže nechceme, aby nám jednou po konečném rozloučení s kočkou (za předpokladu, že to budeme my, kdo toho druhého přežije) nezbyl pocit hořkosti, případně i viny, že jsme něco udělali špatně, nýbrž pocit vděčnosti za hezký kočičí život s námi, bude možná dobře, když si řekneme několik upřímně míněných rad. Hned zkraje se však omlouvám všem zkušeným chovatelům, pro které to nebudou žádné novinky.
Jestliže chcete mít větší záruku, že se kočka dožije vyššího věku, dejte ji vykastrovat, a to jak bytovou, tak i volně se pohybující. Nedbejte na nepodložená tvrzení, že se ze zvířete stane obtloustlý bezpohlavní lenoch. Kočka si svou sexualitu v mozku určitě zachová. Nebude se ale nechtěně množit a hlavně také toulat, a tím pádem nepřijde tak snadno o život.
Netrestejte kočku, pokud ulovila ptáka. I když žije třeba celý život v bytě, má v genech pud lovce, zůstává šelmou. Nerozliší, že myš ulovit má a ptáka nesmí. V žádném případě ji nebijte, nepochopí svou vinu a vy jen ztratíte její důvěru. Chcete-li kočku v některém případě upozornit, aby něco v tu chvíli nedělala, lehce ji pleskněte složenými novinami, to jí stačí.
Co nechcete, aby kočky dělaly, nepovolte jim ani výjimečně. Nechápou, že jednou mohou na stůl a podruhé ne. Pokud povolíte kočce nějakou "lumpárnu", už ji to neodnaučíte.
Ušetřete kočku různých stresů, protože má ráda ticho a klid. Rozruch si vytvoří jen sama podle sebe, ale nevyhovuje jí hluk, běhání, chaos. Také nenechávejte kočku příliš dětem na hraní. Zatímco psi mnohdy snesou hodně, kočka toho má záhy dost, ožene se a může dítě zranit. Nechte děti se o kočku starat, hladit ji, vzít na klín, případně vykartáčovat, ale ne ji tahat za ocas nebo ji s sebou vláčet. Kočku také není nutno koupat, koupání ji spíš jen vystresuje.
Kočky nemají rády jakoukoliv změnu, milují zaběhnutý pořádek. Od narození jsou velmi čistotné, takže pokud začnou najednou vykonávat potřebu mimo misku, je někde problém. Může to být zdravotní potíž, třeba nemocné ledviny, při níž kočka podvědomě připisuje vinu záchodu, takže jde jinam. Někdy je ale ztráta čistotnosti projevem protestu proti něčemu, co se jí nelíbí. Může to být i příchod někoho nebo něčeho cizího do domácnosti, ale v takovém případě se situace záhy srovná.
Většina koček nerada cestuje, po cestě naříká, někdy zvrací. Doporučuji podat před cestou, ale i před návštěvou veterináře, homeopatikum Aconitum, které dostanete v lékárně, nebo Bachovy kapky první pomoci. Jedná se o neškodné rostlinné prostředky. Chemické léky naproti tomu neradím. A kočku převážejte výlučně v přenosce. V panice by totiž mohla cestou utéct.
Co se týče potravy, pro kočky není vhodné tolik propagované mléko, mají slabší trávicí systém a dostávají průjem. Pokud mléko, tak snad jedině trochu rozředěnou Tatru. Má-li kočka zažívací potíže, pomůže jí vařená rýže, smíchaná s její oblíbenou masitou stravou. Dobré je dát jí i jako lidem sladkovodní řasu Chlorellu. Některé kočky dávají přednost suchému krmení, podle veterináře jim postačí, musí ale k němu hodně pít. Pro kočky není v žádném případě vhodná lidská strava, především uzeniny, i když jim náramně voní a dožadují se jich. K pročištění žaludku a střev od chlupů nebo při zácpě dávejte kočkám buď prodávanou pastu nebo jim umožněte sníst trávu. Té dají mnohdy přednost před různými lahůdkami.
Nekupujte kočkám zbytečně drahé hračky. K zábavě jim poslouží i papírová kulička z novin nebo lejzrové ukazovátko, za kterým se honí. Právě tak nejsou nutné luxusní pelíšky, kočka si zaručeně vleze do jakékoliv otevřené krabice.
Nemějte v bytě nebezpečné předměty, a to pro kočku smrtelně jedovaté rostliny, třeba diffenbachii nebo dracenu či asparagus, nebo různé smyčky, např. u záclon či žaluzií, v nichž se může kočka uškrtit. Totéž platí, pokud ji necháváte někde volně na kšírech. Ty musí být volné, aby se z nich kočka mohla v případě nutnosti vysmeknout a nezůstala viset třeba na stromě. Nenechávejte ve vyšších patrech otevřená okna, kočka může sledovat ptáka nebo se něčeho lekne a spadne dolů. Kdyby kočce uvízla v krku kůstka nebo nějaká osina z obilí či trávy, vpravte jí do krku kousek chleba, ten zabodnutou věc stáhne. To platí i pro lidi. Pozor na igelitové folie.
Pro jistotu dávejte kočky očkovat proti nebezpečným chorobám. Pravidelně, alespoň jednou za rok je odčervujte a i vykastrovaným kocourům vyčistěte nebo dejte vyčistit anální žlázky, tím se často zklidní. Sledujte jejich uši, tmavý rozdrobený maz signalizuje přítomnost roztočů. Starší kočky mají mnohdy problémy se zubním kamenem, pokud se jim odstraní, mohou ještě i ve vyšším věku spokojeně kousat, i když už jim některé zuby vypadly.
Nedávejte pokud možno před kočkami najevo silné emoce, špatnou náladu, pláč, strach, zlost, celkové deprese. Jsem ochotna ze zkušenosti tvrdit, že naše bolesti, starosti a nemoci se na vnímavou kočku přenášejí, prožívá je s námi, ba dokonce z nás mnohé trable zvláštním způsobem vezme na sebe. V případě pozitivního postoje k léčbě nemoci vám kočka naopak spontánně předá energii.
Je jistě ještě řada věcí, na které by se dalo upozornit. Budu ráda za případné doplňující rady a zkušenosti. Přeji vám krásné, ničím nenarušené, rovnocenné soužití s kočkami.
