Do historie vesmíru nahlédl dosud nejdále Hubbleův teleskop. Umožnil lidem pozorovat formování galaxií, které se odehrávalo před 13,2 miliardy let. Díky využití jedné z Einsteinových teorií američtí astrofyzici dokázali výkonný přístroj zaměřit na velmi vzdálené vesmírné objekty, jež dokumentují podobu nedlouho po velkém třesku. Teleskop objevil téměř tři tisíce většinou relativně malých galaxií.
500 milionů let po velkém třesku
Série snímků pořízených teleskopem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) zachytila dosud nejvzdálenější objekty, jež astronomům umožňují lépe porozumět procesům ve vesmíru „pouhých“ 500 milionů let po jeho vzniku. „Představte si, že jste se vrátili v čase do této doby a rozhlédli se po obloze. Galaxie jsou blíže. Jsou menší. Jsou jasně modré a jsou všude,“ popsal pozorování astronom Garth Illingworth.
Podle něj je většina pozorovaných galaxií až tisíckrát menší než Mléčná dráha, avšak on a jeho spolupracovníci ke svému překvapení našli i několik větších jasných galaxií. „Kosmické procesy byly v té době daleko rychlejší než dnes a ve vesmíru zřejmě mimo jiné nebyly žádné kovy,“ tvrdí Illingworth.
Pomohla teorie Alberta Einsteina
Technické a programové inovace umožňují teleskopům přinášet viditelné obrázky ze stále vzdálenějších oblastí, z nichž putuje k Zemi světlo delší dobu. Díky tomu dokumentují vzdálenější historii vesmíru. Tým Hubbleova teleskopu k nynějším pozorováním využil jednu z teorií fyzika Alberta Einsteina, podle níž se díky velmi silné gravitaci uvnitř masivních shluků galaxií mění vlastnosti světla. Když vědci namířili teleskop právě do těchto shluků, posloužily jim jako „přírodní dalekohledy“ a umožnily nahlédnout dále do historie.
Vědci doufají, že ačkoli jsou první pořízené snímky daleko méně ostré než obrázky z ne tak vzdálených oblastí, umožní jim lépe pochopit proces raného vývoje vesmíru.
