Úžasná reportáž, děkuji! Ve stolní kvízové hře "Svět" mám často problém /a nejen já/ získat modrou kartičku Austrálie, třeba budu nyní chytřejší ... ;-)

Slova mě baví. Mluvená i psaná. Ale také trápí, to když někdo používá taková, která ubližují, urážejí, zesměšňují...však víte, co všechno může člověk prostřednictvím slov druhému člověku provést. Slova jsou mocný dar, který bychom měli používat opatrně a s rozvahou.

No..., to mi připomíná..., že bych si měl koupit Guinness :-)

Moc hezké vzpomínání na krásnou dobu tanečních zábav a plesových sezon, díky, taky jsme rádi chodili :-)

Nic není tak jednoduché, jak se někdy zdá, ale ani složité, i když to tak vypadá. Nahlédla jste fotografům jednoduše pěkně do duše.

Dano, na tobě je nejhezčí, jak si správně napsala, že jsi vždy dobře naladěná. To je moc hezké. Dík za článek.

Děkuji za inspirativní článek.

Jen krátce, co mi při čtení proletělo hlavou. Když jste jako neplavce hození do vody, máte jen dvě možnosti - buď začnete plavat, nebo se utopíte. V článku se nabízí možnost třetí - záchranný kruh. A protože tonoucí se i stébla chytá, snad těch utopených nebude moc.

Květo, slzy přetvořené v perly musí být nádherné a krásné. Moc děkuji za báseň.

Ach... moc smutný dopis...jsem vděčná, že jsem ho nikdy nemusela psát...

Myslím, že s těmito barvami by měla starší žena zacházet opatrně, není nutné, aby vypadala jako velikonoční vajíčko.

Ráda si čtu vaše "květinové" příspěvky. Jsou osvěžující a vždy v nich najdu něco, co jsem nevěděla.

Čas je téma na disertačku. Možná ji někdo napsal. Taky mi utíká rychleji než zamlada. Zvlášť, když mám týdenní rytmus 4:3. „Čas ubíhá různě. Podle toho, s kým.“ Shakespeare

Je to tak snadné, jak to vypadá, zda-li to někdy člověk dá ... Já bych to asi dala a nám všem bych to přála. Miluji a děkuji.

Děkuji za obohacení dnešního dne.

Tak a já už závidím taky, i když to nemám v povaze... Zase se vám to povedlo! :-)))

To je hezký dopis. Také vzpomínám na prožitky s vnoučaty. Z prázdninových pobytů máme filmíky a hlavně partneři vnoučat se rádi podívají . A já si říkám, to už není pravda. Už mám na hlídání jen jednoho a to není stejné, jako když jich byla banda..

Škoda, že si na to nikdo nevzpomněl o 3roky dříve. Asi bych to s dvacetiletou péčí vyhrála. DC

Kdysi jsem si ofotila z nějaké knihy toto: "Ve vztahu nikdy nebudeš mít 100%. Budeš mít tak 80%. Vždycky ti bude 20% chybět, a pak potkáš někoho, kdo bude mít přesně to, co ti chybí ... bude mít přesně těch 20% ... a ty si s ním začneš, protože má to, co ti u tvé polovičky chybí, jenže si neuvědomuješ, že si právě vyměnil 80% za 20% a čas se nedá vrátit zpátky. Proto si važ, toho, co máš ... ideální partner neexistuje. Tak se nauč milovat i jeho chyby, to je to nejhezčí, co můžeš partnerovi dát." Samozřejmě to neplatí pro páry, kde se děje něco zásadně špatného, jen pro ty, kde někoho pálí dobré bydlo.

Vtipné. Holt, chlapi...