Rodnému městu s láskou

Děkuji, paní Vando.

Krásné, moc krásné Dano...

Čarovné fotografie focené ze Staroměstské radnice. Ano, stále zůstáváš v srdci mým domovem! Děkuji, paní Dano.

Děkuji, Hano, vracím se nadšeně za svým mládím…

Mé rodné město je to také,ale nevracím se tak nadšeně.Vezmu si z toho ponaučení a tato krásná slova si budu opakovat, až se budu prodírat davem netečných lidí...Velmi hezky napsané, srdcem.

Děkuji vám za milé komentáře. "Praha je krásná loď..."

Praga Caput Regni - Praha hlava království. Za Karla IV. nebo Rudolfa II. bylo i kulturním centrem. Naštěstí za II.světové války ji bombardovali letci USA jen omylem místo Drážďan a většina památek se zachovala.

Mám Prahu také ráda, jinak bych tu nežila, ale daleko víc jsem po ní toužila v raném mládí, kdy jsem žila v jižních Čechách a sem jezdila vždy, jak jen to šlo, na pozvání příbuzných. Největší kus mého srdce ale patří kraji, kde jsem se narodila, a to je okraj Českého ráje a zároveň už Podkrkonoší. Prahu jako celek mi poněkud kazí nadměrný příliv turistů, kterým se město (vím, že ne město Praha, ale správa, podniky, business) někdy až příliš mnoho podřizuje nebo dokonce podbízí. Moc se mi líbila slovinská Ljubljana, kde bylo centrum s nábřežím, promenádou, kavárnami a restauracemi k večeru plné místních lidí, kteří se tam bavili, a ne jen turistů.

Krásné vyznání rodnému městu a stejně krásné fotografie.

Danuš,mluvíš mi z duše.I já Prahu miluju a když jsem se občas vydala do světa,nedočkavě jsem se vracela.Je to mé město a nikdy bych nechtěla žít jinde.