Bouře za svítání

Silně emotivně působící báseň. Opět jedinečná. Zuzana se neopakuje. Temata čerpá z vlastních prožitků.

Já nějak nemám zase slov,snad jedno,N Á D H E R A

Jaruško, máte stejně úžasnou představivost, jakou má Zuzanka schopnost vyjádřit slovy nevyjádřitelné. Obojí je úžasné.

Zuzko, nadmíra náboje čiší z celé Tvé krásné básně. Zalíbila se mi tak, že jsem ji četla opakovaně a při tom hleděla na ten obrázek. Tady musím pochválit ten výběr snímku. Všimla sis, že v levé části je první svislá čára jako hlava muže z profilu (jasně tam vidím větší nos, pootevřené rty, bradu) a nad ním se sklání menší profil, připomínající ženu. Blíží se k sobě nosy, jejich vlasy už se spolu dotkly a ženskou hlavou pokračuje výrazný výboj přes záda a celou postavu do ztracena... Unikátní přiřazení obrázku ke správnému textu. Moc se mi to líbí.

Ano Zuzanko tak to byl přesně ten prožitek co jsem zažila v té své povídce Láska na vodě.