Migréna patří k nejznámějším typům bolestí hlavy. Postihuje zhruba pětinu žen a 7 % mužů. Nejčastěji se objevuje před 30. rokem věku, ovšem nelze vyloučit ani první výskyt až po čtyřicítce. V České republice trpí migrénami okolo 12 % populace. Migréna je charakterizována jako převážně jednostranná občasná bolest hlavy střední nebo velké intenzity.
Varovné signály předem
Záchvat migrény probíhá v několika fázích. Několik hodin až dnů před záchvatem se objevují poruchy nálady či nechuť k jídlu, podrážděnost, pokles koncentrace nebo častější močení. Následuje takzvaná aura, kterou však popisuje pouze 15–20 % nemocných. Jedná se například o světelné záblesky, výpadky zorného pole, brnění, částečné ochrnutí jedné poloviny těla, poruchy řeči nebo jejich kombinace. Žádný z těchto příznaků však netrvá déle než 60 minut.
Bolest hlavy udeří většinou do hodiny po odeznění aury. Vyskytují se však i případy, kdy se bolest dostaví již před aurou nebo současně s ní. Mezi záchvaty se můžete cítit naprosto v pořádku. V další fázi přichází bolest hlavy střední až vysoké intenzity. Ohnisko bolesti bývá převážně jednostranné, někdy vás však hlava může bolet i z obou stran nebo střídavě. Bolest, kterou přitom cítíte, lze charakterizovat jako pulzující a ostrou. Při tělesné námaze se stav nemocného zhoršuje.
Mezi nejčastější doprovodné příznaky třetí fáze záchvatu patří nevolnost a zvracení, nechutenství, citlivost za světlo, pachy a zvuky. Neléčená migréna trvá 4–72 hodin a pak spontánně odezní. Následuje poslední fáze, kdy se po odeznění bolesti nemocný často cítí unaven. Mimoto nemá chuť k jídlu a projevují se u něho poruchy koncentrace.
Samoléčba či pomoc lékaře?
Při lehkých a méně častých migrenózních záchvatech si můžete vzít lék proti bolesti (třeba Paralen 500 s obsahem paracetamolu) nebo protizánětlivé léčivo (Ibalgin 400 s obsahem ibuprofenu). Na trhu je rovněž dostupný nový lék Migralgin s kombinací tří účinných látek (kyselina acetylsalicylová, paracetamol a kofein). Tato kombinace je mnohem účinnější než použití těchto látek jednotlivě či v dvojkombinaci. Výhodou je, že obsažený kofein zkracuje nástup účinku paracetamolu a kyseliny acetylsalicylové, zesiluje jejich účinky a zároveň potlačuje příznaky únavy, podporuje duševní činnost a výkonnost. Při kombinaci uvedených tří léčivých látek se také snižuje počet přípravků potřebných ke zvládnutí bolesti.
Během záchvatu si přiložte studený či teplý obklad na šíji a zadní část hlavy dle vaší snášenlivosti, na oči si dejte chladnou masku, na spánky použijte chladivou mast. Jděte do temné, tiché místnosti, lehněte si, zkuste uvolnit svaly v celém těle a pak usnout.
Při těžších formách migrény (záchvaty bolesti se zintenzivňují a intervaly mezi nimi se zkracují) je však nutné se poradit s lékařem, jinak hrozí riziko nadužívání analgetik a vzniku závislosti. Lékaře navštivte rovněž i v případě, pokud je vám přes padesát let a bolest se u vás objevila poprvé. Stejně tak, jestliže trpíte vysokým krevním tlakem a obtíže gradují při vyšší fyzické námaze nebo sexu.
Ne každá bolest je migréna
Nejčastější bolest hlavy je takzvaná „tenzní bolest hlavy“, která postihuje dokonce 88 % žen a 69 % mužů. Doprovází ji záchvatovitá, oboustranná, tupá, tlaková, svíravá bolest mírné až střední intenzity, často spojená s únavou. Trpíte-li tenzní bolestí hlavy, nepociťujete citlivost na světlo či zvuky. Mezi doprovodné příznaky patří spíše stavy deprese a úzkosti, které vyvolává stres či jeho očekávání. Délka záchvatu je zpravidla od 30 minut do 7 dní.
Na rozdíl od tenzní bolesti má migréna výrazně bolestivější průběh a provází ji nevolnost, zvracení i přecitlivělost.
Migrénou trpělo mnoho slavných osobností. Mezi nejznámější migreniky patří římský císař Julius Caesar, Petr Iljič Čajkovskij, Napoleon I., Johanka z Arku, Lewis Carroll, Miguel de Cervantes, Vincent van Gogh, Frédéric Chopin a řada dalších.
Co spouští migrénu
- určité potraviny (hlavně s obsahem tyraminu – červené víno, sýry, čokoláda, káva, čaj, dále alkohol, citrusy, sladké zákusky, glutaman sodný)
- nedostatečná strava (špatný pitný režim, vynechání nebo opoždění pravidelného jídla, nepřiměřené množství)
- změny spánkového režimu (nedostatek nebo přemíra spánku např. o víkendu)
- jiné bolesti v oblasti hlavy a krku (oko, dutiny, zuby, čelist, krční páteř)
- vliv prostředí (jasná a kmitající světla, fyzická námaha, cestování, změny počasí, silné pachy)
- emoční spouštěče (stres, úzkost ale i pozitivní očekávání)
- hormonální změny u žen (gravidita, menstruace, kojení nebo užívání antikoncepce)