Drátovat, flikovat! Příběh drátenického řemesla

Živého dráteníka jsem nikdy neviděla, tak by mě zajímslo, jestli býval nadrátovaný :-)

Moc mě to zaujalo. Pamatuji si jen z velmi raného dětství, že k babičce přišel nějaký dráteník, který nabízel spravovat hrnce, ale ona nic nepotřebovala.

Věro, díky za zajímavý článek. V mém dětství ještě dráteníci chodili po Radotíně. Krásně jsi to doplnila fotkami.

Hned se mě při čtení Tvého článku vybavila písnička "Šel dráteník po ulici". V dnešní době už zřejmě nikde nechodí. Článek je velmi zajímavý a vybavila jsem si hned malou kuchynku u své babičky, kde měla nějaké drátenické pomůcky k vaření.

I já jsem si přečetla článek se zájmem a prohlédla fotky.Je to moc zajímavá výstava.Hodně mne zaujala postava dráteníka.

Milá Věruško* - díky moc za velmi zajímavý článek, který mne ihned přenesl do mého dětství. V té době i naší vesničkou putovali slovenští dráteníci a vysokým zpěvným hlasem nabízeli opravy hospodářského nářadí i nádobí. Občas v naší domácnosti dostali nejen nějakou práci, ale i jídlo a možnost přespání, za což byli velmi vděčni.

Věrko, stejně, jako ostatní tvé podobné články, je tento skvělý. Je dobře, že drátenictví úplně nevymřelo. Jako dítě jsem zažil dráteníka i v Nelahozevsi. Je fajn, že nás takhle informuješ prostřednictvím výstav.

Skvělé! Sám ještě z dětství slovenského dráteníka pamatuji. Se zájmem jsem si početl.