Martina (58 let): Všichni mi pořád říkali, ať si někoho najdu. Chyba!
Ilustrační foto: Freepik

Martina (58 let): Všichni mi pořád říkali, ať si někoho najdu. Chyba!

26. 3. 2025

Poučila jsem se, že nemám dávat na rady druhých. Neustále jsem od kamarádek a kolegyň slýchala že nemám žít sama, že jsem ještě mladá a musím si někoho najít. Necítila jsem se na to, ale podlehla jsem tlaku. A tak to nemá být.

Po rozvodu jsem žila více než deset let sama. Dcery se už odstěhovaly, mají své životy. Ten můj naplňovala jen práce. Jsem učitelka a ačkoli si mnoho lidí myslí, že jen něco odříkáme před tabulí a pak máme klid, opak je pravdou. Pokud ji člověk dělá dobře a s nasazením, je to práce náročná. Já jsem si k ní navíc ještě brala doučování, přípravy na přijímačky, čímž jsem si přivydělávala. Takže jsem měla málo volného času, ale zato se finančně nemám špatně. Byt mám splacený, je můj, takže jsem si mohla dovolit koupit nové auto, jezdit na dovolené, na výlety. A mám i naspořeno na penzi. Kamarádky ale rozhodly, že mě seznámí s jedním, tvrdily, že skvělým mužem. Pořád mi říkaly, že jen pracuju a málo se bavím, málo žiju.

Přivedly toho muže na oslavu narozenin jedné z nich. Překvapilo mě, jak hodně se o mě zajímal. Opravdu nejsem typ, který by na první pohled poutal mužskou pozornost. Nikdy se ke mně muži neslétali. Jsem dost sebekritická a nemám iluze, že by kvůli mně někdo padl takzvaně na zadek, zejména teď, když se mi blíží šedesátka.

Jenže on proseděl celý večer se mnou. Vzal si na mě telefonní číslo. Další den mě hned pozval na víno. A za týden znovu. Byla jsem potěšená, ale něco mi na něm nesedělo. Nedovedla jsem si to vysvětlit. Byl pohledný, vtipný, uměl se chovat, středoškolák, spolumajitel malého grafického studia.

Vzal mě do Jeseníků, na horskou chatu, kterou provozují jeho známí. Měli jsme každý svůj pokoj a bylo to moc fajn. Sedělo se do rána, zpívalo, ti jeho přátelé byli skvělí. Choval se ke mně hezky a mně se líbilo, že nechce nic intimního. Nedovedla jsem si představit, že bych se ještě s nějakým mužem sblížila a ač byl pohledný, vlastně mě nepřitahoval. Nevím, jak to vyjádřit, ale myslela jsem si, že v mém věku už vztah není o chemii, ale o přátelství.

Znovu jsme si vyjeli na hory, zase k jiným jeho známým. Zjistila jsem po příjezdu, že je to chata jen pro nás. Řekl, že ti lidé museli někam odjet a půjčili nám ji. Moc se mi to nelíbilo. Ocitla jsem se s ním sama, na odlehlém místě, v chatě, která byla stará, zanedbaná. Nechtěla jsem být za fiflenu, tak jsem nedávala najevo, že se mi tam nelíbí. Večer jsme trochu popili víno, prošli se, dali si ještě sklenku. No a on se na mě vrhnul. Bylo to dost nechutné. Měl u toho divné řeči. Proměnil se, najednou byl vulgární. Když jsem mu řekla, že se na sex necítím, odpověděl, že bych měla být ráda, že o mě má zájem. „Co si o sobě myslíš?“ řekl posměšně.

Takže jsem si rychle hodila věci do tašky a vydala se v noci lesní cestou k osadě, kde se v chatách svítilo. Asi kilometr. Hlavou se mi honily všechny detektivky a horory, co jsem kdy viděla. Strašně jsem se bála, naštěstí svítil měsíc, tak jsem viděla na cestu. Připadala jsem si jako úplná kráva. V mém věku utíkat před mužským. A co jsem čekala? Proč jsem tam s ním jela? Když jede žena s mužem na víkend, dává mu najevo, že o něj stojí. Jenže já myslela, že tam nebudeme sami. Dodnes nad tím, co se tam stalo, přemýšlím. Ale opravdu jsem v tu chvíli neměla chuť na nějaké intimnosti.  Možná to ale byla moje chyba, neměla jsem se s ním scházet, dávat mu naděje.

Bylo to celé jak z filmu. Došla jsem k jedné chatě, kde se svítilo. Byli v ní mladí lidé, nějaká partička na výletě. Byla jsem tak vystresovaná, že jsem jim všechno řekla. Nechali mě tam přespat, chata byla velká, oni se nacpali do jiných místnosti. Byli zlatí. „Aspoň vidíte, že i staré báby utíkají před mužskými,“ řekla jsem jim a oni se smáli. Další den mi ukázali, kudy na autobus a já odjela domů.

Dodnes vlastně nevěřím, že se mi něco takového stalo. Kamarádkám jsem to řekla. Nakonec z nich vylezlo, že ho ani pořádně neznaly, že se s ním nějaká jejich známá seznámila na internetu, věděly, že je sám, tak nás chtěly seznámit. Už jsem ho pak nikdy neviděla. Upřímně řečeno, trochu jsem se bála, aby z toho nebyla nějaká ostuda, protože jsem mu samozřejmě řekla, kde pracuju, věděl, kde bydlím. Tak jsem se ubezpečila, že mě už žádné milostné vzplanutí v mém věku nečeká a po této zkušenosti už žádné řeči o tom, že bych neměla žít sama, nechci slyšet. Ale když jsem to řekla jedné z kamarádek, poznamenala: „Ber to tak, že o tebe ještě muži mají zájem, to je přece skvělé.“ No děkuji, nic takového už opravdu nepotřebuju. Docela by mě ale zajímalo, jak v našem věku, tedy okolo šedesátky seznamování probíhá. Jestli od vztahu lidé očekávají sex nebo spíše kamarádství. Možná jsem divná já. Nebo jsme prostě oba měli smůlu, že každý čekal něco jiného.

 

Redakčně zpracováno na základě vyprávění čtenářky, která si nepřála uvést celé jméno. Fotografie je ilustrační. Máte také nějakou životní zkušenost, o kterou byste se rádi podělili s našimi čtenáři? Svůj příběh můžete vložit prostřednictvím čtenářského profilu, anebo poslat mailem na adresu i60@i60.cz.)

 

 

 

manželství Můj příběh přátelství vztahy a sex
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.9 b. / 26 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Josef Rybář
Asi by bylo dobré říct si už na začátku vztahu jasná pravidla, aby se předešlo takovým situacím. Obecně platí, že komunikace mezi partnery ohledně sexu hodně vázne. Je dobré, když alespoň jeden z partnerů dokáže překonat přirozené trapné pocity a stud a narovinu řekne, jak si to s tím sexem představuje.
Naděžda Špásová
Oprava: Dohazují
Naděžda Špásová
Myslím, že jste udělala dobře, asi by se mi nelíbilo, že mi kamarádky někoho odhazují. Naštěstí nejsem sama, je nám oběma 72 a doufám, že to ještě dlouho vydrží.
Zdeněk Pokorný
Nezanevřete na nás. Nejsme všichni stejní.
Iva Bendová
Chtělo se mi nejprve napsat, že strkat násilně prsty do plánů Osudu by se moc nemělo, ale znám případy, kdy dohazování partnera přáteli dopadlo dobře, a jeden z těch párů bude brzy vdávat společnou dceru. Z toho muže se vyklubal neandrtálec a utekla bych také. Opravdu ošklivá zkušenost, ale každá se počítá, v cestě za poznáním sebe sama a nástrah světa kolem nás.
Eva Mužíková
Když tak přemýšlim nad Vašimi řádky tak jsem došla k názoru, že jste situaci vyřešila správně. Přiznám se, že ǰá bych odvahu vydat se v noci na lesní cestu do neznáma neměla.
Zdeněk Pokorný
Je důležité vědět, že chyba nebyla na Vaší straně.
Helena Šebková
Člověk se pořád učí. Ta poslední věta asi vystihuje vše. :-) Divná rozhodně nejste. :-)
Šárka Bayerová
Hodně blbá zkušenost...
Olga Škopánová
Myslím, že okolo šedesátky probíhá seznamování úplně stejně jako v mládí a úpně stejně se člověk může spálit. Akorát z toho má větší trauma, protože si říká, že ve svém věku by už měl mít nějaké ty zkušenosti. Někdy je ale těžké uhodnout pravé úmysly cizího člověka, protože někteří lidé se umí neskutečným způsobem přetvařovat. Paní se zachovala správně, ale negativní zkušenost by ji neměla navždy zavřít dveře do mužského světa.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 14. týden

Tématem vědomostního kvízu tohoto týdne je "architektura". Tak schválně, jak se v ní vyznáte?

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

19%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%