Test způsobilosti pro život v paneláku

Stejně jako v panelácích, tak ani soužití se sousedy v rodinných domcích nemusí být idylka. Všechno je o lidech. Od svatby bydlím v paneláku a když jsme po maminčině smrti zvažovali, jestli se po ní nastěhovat do domku na vesnici, kde nic není, volba byla rychlá a jasná. Zůstali jsme ve městě a jsme tomu rádi.

Bydlela jsem skoro 40 let v paneláku.Teprve v 60 letech jsme se s manželem přestěhovali do svého RD. Na život v paneláku vzpomínám v dobrém. Tehdy se jednalo o družstevní byt 3+1 a v domě bydleli jen škodováci. Po roce 1990 se odstěhovala řada sousedů a najednou v domě bydleli lidé, které se vůbec neznali, začal být i v domě nepořádek a dnes jsem ráda, že žiji v RD, kde mám za souseda jen syna s rodinou, krásnou zahradu s bazénem a hlavně klid.

Nevím, kolik bytů v našem domě ještě projde rekonstrukcí, ale bylo jich už dost, každá zvlášť, a každá trvala déle, než sliboval omluvný letáček na schránkách ;-) Všechno by se dalo nějak vydržet, přej a bude Ti přáno, ale pokud se jeden nesnaží vyspat po noční nebo před noční službou. S tímto spaním přes den ale i tak svět nepočítá, to máme prostě občas smůlu. Ucpávky uší nesnáším, kdyby chtěl někdo radit ;-) Jinak sousedy máme vcelku dobré / klepu na zuby.

My jsme bydleli v paneláku 27 let. Domy byly řešeny tak, že každý byt byl nějak "vytrčený" - náš byl hodně, takže jsme sousedili jen s jedním bytem, a to částí předsíně, koupelnou a WC. Všichni jsme se nastěhovali zároveň a většina měla malé děti - takže trochu dupaly všechny, i ty naše, než povyrostly, nic co by bydlení a soužití hodně narušovalo se tam nedělo ... Školka, škola, samoobsluha, dětská lékařka, tramvaj, vše 5 minut od domu - bydlelo se nám tam moc dobře ...

Většinu svého života bydlím v paneláku. Nemám žádné špatné zkušenosti. A navíc je to větší finanční jistota, než bydlet v rodinném domku.

To není jen o paneláku, to je o sobectví a hulvátství spoluobčanů. V paneláku jsou asi projevy hulvátství koncentrované.

Bydlím od r. 1976 v paneláku a slyším různé zvuky, určitě je taky vydávám, ale nevadí mi to. Aspoň cítím, že nejsem sama na světě.

Vystizne psani, zazivala jsem to v panelaku pred 35 lety, utek do rodinneho domu bylo v te dobe jedine reseni, dnes jsem uz 9 let zpet ale v jinem panelaku, uzivam si klidu a bytovkove pohody.

Ještě bych to vylepšila. Jestliže jste členem výboru SVJ je přece nad slunce jasné, že všechny tyto problémové situace musíte na žádost postižených vyřešit :-(

Hezky a výstižně napsáno. V paneláku jsem nikdy v životě nebydlela. Ale dokážu si představit, jaké to asi je...