Mirek (74 let): Děti se rozhodly, že budou rozhodovat o mých financích

Barbora Barrová - a jak to dopadlo? Postaral se?

Smutný příběh - smutný článek..Ale i takový je život - bohužel..

Mirku, rozumím Vám. Asi bych jednala stejně. Prostě jste si udělal radost. Poslal jste peníze lidem, kteří to potřebují. Co je na tom špatného? Byly to Vaše peníze, Vaše rozhodnutí. Držte si děti víc od těla.

Plně Vás chápu, že jednání Vašich dětí zklamalo. Nedejte se, jste rozumný a soběstačný člověk a děti by si měli uvědomit, že přistupujete k peněz s rozmyslem po celý svůj dosavadní život.

Na úvod jen otázka: když přišel syn s tím, že rodina by navzájem měla mít přehled o financích, předložil rovnou své výpisy z účtů? Jinak situaci znám. Po smrti mé maminky zůstal můj nevlastní otec, o kterého jsem se tři roky starala, nakupovala, vařila, prala, vozila po doktorech, cokoliv bylo potřeba jsem zařizovala. V rámci toho jsme zřídila pro něj účet, aby mu tam mohl chodit důchod, nastavila jsem platby a zařídila kartu. Každý měsíc dostával výpis z účtu, neumí internetové bankovnictví, nemá internet. A pak přijel jeho syn, který žije 400 kilometrů daleko, zrušil mi dispoziční právo k účtu, zařídil vše na sebe, spořící účet převedl na sebe, a spokojeně zas na půl roku odjel. Nikdy se nestalo, že by mi nevlastní bratr zavolal jestli něco nepotřebujeme, jestli zvládáme. Zatímco já jsem si brala jeho tátu i na dovolenou na chalupu, on si jezdil po světě a posílal mi fotky :) A jednou jsem se prostě probudila a zavolala jsem mu, že k těm penězům tu má ještě tátu, a že já končím.

Naprosto s vámi souhlasím, o svých penězích si každý musí rozhodovat sám. Děti jsem neměla, když jsem se starala o svojí matku, když byla koncem života po nemocnicích, chodil mi její důchod na můj účet, platila jsem z toho její činži i poplatky v LDN a kupovala vše co si přála, všechno jsem pečlivě zapisovala a dávala jí vyúčtování.

Neslyším to moc často, ale určitě se i v mé blízkosti takové příběhy dějí. V mém příbuzenstvu se čas od času něco podobného také probírá, obvykle je u toho alkohol. Vždy se na to za čas zapomene, ale upřímně- nevím jak se to dělá. Já všechno moc prožívám, určitě bych to nešla podobně jako pan Mirek.

Článek mne zaujal. Mám podobný osud - také vdovec a také zabezpečený, který ví, jak s penězi zacházet. Ale tím to, doufám, končí, protože podobná situace s dětmi mne (zatím) nepotkala...

Další příběh ze série "Vycucáno z prstu" ?

Podle mě byste měl rázně říct, že do toho, co děláte se svými penězi, si nenecháte od nikuho v rodině mluvit. Prostě jednou provždy ty snahy utnout.