Smrt
FOTO: Z archivu Anny Sýkorové

Smrt

29. 7. 2024

Přátelé, nelekejte se, vzdyť i smrt k životu náleží. V krátké době kolem mě krouží ta s kosou příliš často. Odcházejí lidé, kteří můj život okořenili, obohatili, za což jim velice děkuji. Odcházejí i ti, kteří se v mém životě jen mihli, přesto zanechali vzpomínku. To pak příjdou na mysl i chmury. Proto verše SMRT.

Ale jinak si prázdniny užívám, děti, vnoučátka mně záhy daly zapomenout. Ráno snídaně "v trávě", samozřejmě příměr, pod slunečníkem, následovala koupačka, rychlý oběd a hurá na kola. Jestě teď po 14 dnech se z toho vzpamatovávám, ale RÁDA. Prázdniny s vnoučaty miluji, duševně omládnu, naučím se novým slovům, která pro domluvení s mláděží jsou nutná. Rozhýbu mysl i tělo a ještě nějaký čas z toho žiju. Vážím si čas strávený s nimi, vím, brzy vyletí z hnízda tak, jako vlaštovky, budou se vracet, ale už jenom na chvilku. A je to správně, musí jít svou cestou a my rodiče, prarodiče nenápadnou radou jim můžeme korigovat směr. Mám dušičku, obavy, aby vybraly ten správný, ale i pády formují osobnost a k životu neodmyslitelně patří. Polovina prázdnin, velké loučení, srpen přede mnou, září, podzim, bílá zima, člověk pomalu zapomíná, kdy se probudil prvního ledna do nového rána. Je to fofr přátelé, tož, držme si kloubouky jedeme z kopce.

Krásné léto Vám přeje Vaše Aďka

 

SMRT
Smrt, ač nechceme,
okolo kosou mává,
smlouvá, vyjednává.
Za každou hodinu,
vteřinu ubírá sílu,
prosím, divej se dál,
až do vesmíru.
Hvězdy jsou blíž,
než se nám zdá.
Chci ti říct, chci uvěřit,
že tvůj život se nezmění,
až odejdu ti.
Přitul se, pohlaď mě,
poslouhej noc, tmu.
Dívej se se mnou
na hvězdy, daleko,
až do vesmíru.

Aďka, pátek 26. července 2024     

MOJE MÍSTA
Mezi nebem a zemí
mám svoje místo,
zahradu, stín pod
košatou korunou.

Mezi nebem a zemí
skrytá před světem,
čekám na vaše kroky
smích, čekám na
vaše návraty.

Mezi nebem a zemí
roste můj strom,
v zimě bez listí,
v létě s rudou korunou.

Mezi nebem a zemí,
je místo, kde naslouchám
větru, dešti a také
zde vzpomínám.

 

Věnuji Markétce.
Aďka, neděle 14. července 2024

 

 

 

 

Moje poezie přátelství psychika
Hodnocení:
(5.2 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jan Zelenka
Mezi narozením a smrtí je fůra času. Důležité je, čím ten čas naplníme.
Anna Potůčková
Myslím, že každý z nás má na koho vzpomínat. A to nejen na své blízké příbuzné, ale také na spolužáky, spolupracovníky a přátelé. Zrovna v sobotu zemřel nejen kamarád z mého mládí, ale také spolupracovník. Jeho manželka zemřela v prosinci. Oba měli rakovinu. Jo smrt opravdu patří do našich životů a přijde mnohdy ve chvíli, kdy y to člověk vůbec nečekal. Zkrátka spadne z oblaků....
Jana Šenbergerová
Také dn s vzpomínám. Dnes by měl 80. narozeniny můj manžel. Svůj okamžik smrti už má za sebou. Ani já se mu nevyhnu. Nečekám ho s otevřenou náručí, ale jsem s ním smířená. Jednou přijde bez pozvání, nabídne mi rámě, dotkne se mého srdce a já půjdu. Zatím jsem na tom jako vy. Také vám přeji krásné léto a ještě hodně radostí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.