Třída 4. B po padesáti letech

Z fotek je vidět radost ze setkání spolužáků. Jednou jsem organisovala takové setkání. Bylo to poprvé a také naposled. Je za tím spousta starostí, shánění adres, telefonátů atd.

Naše maturitní třída (Gymnázium Uherské Hradiště, 4.C/1974) bude mít sraz po 50 letech o nadcházejícím víkendu. :-) Škola, kterou v minulosti navštěvovaly i takové osobnosti jako František Kožík, Dana Zátopková nebo Josef Abrhám, je už od 60. let minulého století zařazena do sítě přidružených škol UNESCO a po celou tu dobu v ní probíhá rozšířená výuka cizích jazyků; není snad nutno zdůrazňovat, že za minulých poměrů to bylo terno získat takovou možnost a musím přiznat, že z jazykového základu, který jsem tam získal, žiju dodnes. (Asi bych měl dodat, že tomu předcházela docházka do základní školy UNESCO - tehdy 1. ZDŠ Uh. Hradiště - a že výuka jazyků na gymnáziu na jejich výuku na ZDŠ navazovala, takže v tomto tehdy vzácném systému jsem se vzdělával od 3. třídy ZDŠ až do maturity.) Kromě třídního srazu maturantů nás ale letos v září čeká ještě jedna událost, sice na můj vkus možná až trochu příliš oficiální, protože organizovaná školou, ale už se také stala nedílnou součástí jejích tradic: Už po 57. totiž proběhne pasování absolventů maturitních ročníků po 50 letech na stařešiny. Navíc na tento rok připadá 140. výročí založení gymnázia, takže obě události - oslavy výročí a přijetí mezi stařešiny - budou spojeny. Nezbývá než gymnáziu popřát další úspěšná léta, jeho současným i budoucím studentům a absolventům, aby na svou školu vzpomínali tak jako my stařešinové jenom v dobrém, a sobě i našemu maturitnímu ročníku, abychom se v co nejvyšším počtu dožili ještě aspoň toho 150. výročí jejího založení...

Děkuji za slova chvály, to vždycky potěší. :-)

Je to hezké někam patřit; taková setkání mají cenu zlata; ráda se jich zúčastňuji i pořádám.

Srazy spolużáků i spolupracovníků mám ráda. Maturitní sraz po 50 letech už je za námi, blíží se po 60. Musím to zaklepat, skoro všichni žijeme. Valašský zlínský vzduch nám asi prospěl. Na fotkách jste šikovné.

Sluší ti to na fotkách a je z nich vidět, že to byl fajn sraz.

Naďo, po včerejším posezení s bývalými kolegyněmi si dovedu představit, jaký to byl po těch letech "šrumec". My se scházíme každý měsíc, byly jsme tentokrát jen čtyři, ale domů jsme šly s namoženou bránicí, jak jsme se nasmály.

Všechny vypadáte výborně a z fotek vyzařuje pohoda a skvělá atmosféra.

Mám ráda srazy spolužáků, je fajn, něco málo o sobě vědět. Bylo to naše mládí. A klobouk dolů. Vypadáte Naděnko velmi dobře, jaképak babky.

Míval jsem srazy rád, nyní už nic neorganizuji.