Můj první seniorský den aneb nepracovat a brát plat je naprosto úžasný pocit
Ilustrační foto: Freepik

Můj první seniorský den aneb nepracovat a brát plat je naprosto úžasný pocit

26. 5. 2024

Omlouvám se, ale máme za povinnost zvedat telefony. Nevadí, počkám. Sedím v kanceláři správy sociálního zabezpečení a poslouchám z telefonu se ozývající rozčilený ženský hlas žadatelky. Po několika, pro mě dlouhých minutách, je telefon opět položen a zvuková kulisa žadatelky zanikla.

Ta paní, po které požaduji prokázání nároku na sociální dávku, má na dávkách větší příjem, než je můj plat, trochu otráveně konstatuje úřednice středního věku.

Tak začíná moje téměř dvouletá snaha získat předčasný důchod. Byl jsem OSVČ platící paušální daň. Pro stát obrovský problém. Občas jsem obdivoval naše předky, jak si mohli bez metodiků předávat podstatné informace. Zřejmě neměli dostatek papíru a tak vytvářeli stručná, jednoduchá a efektivní pravidla.  

Konečně – poslední můj pracovní den. Klient podepisuje poslední pracovní zápis, poslední pracovní podání ruky, nasedám do auta a vracím se domů. Žádný slavnostní pocit, žádné dojímání. Jsem překvapen, jak ten poslední pracovní den v mém životě je obyčejný. Zítra už nemusím nic. Jenom jít s manželkou na nákup.

S počátkem nového roku podávám na Správu sociálního zabezpečení poslední dvě žádosti a jako novopečený začínající důchodce bez výplaty důchodu se učím být „aktivní“ důchodce. V neděli večer si nelámu hlavu, co na mě začínající pracovní týden chystá. Nemusím si organizovat čas, to docela zvládá moje starostlivá manželka a tak fotím, chodím na výlety, na nákupy a doma do všeho kecám.

Po třech měsících důchodového života si na poště vyzvedávám rozhodnutí o výplatě mého důchodu. Po příchodu domů mi manželka radostně oznamuje, že mi přišel důchod včetně doplatku. Mám radost, pouze jsem překvapen, jak se ty potvory kulatý rychle přemisťují, bohužel mimo mou osobu. Nevadí, i tak si konečně připadám jako plnohodnotný důchodce.

Sedím si nad kávou a nadšeně žasnu. Nic nedělám a beru plat. Poprvé v životě beru peníze za nicnedělání - když manželka není doma. Kamarád můj pocit shrnul do věty „Vždyť sis to všechno zaplatil“. Ano, ale přesto to je úžasný pocit. Nepracovat a brát plat. Důchod je úžasná věc. 

Jsem šťastný a děkuji osudu, že dny v důchodu můžu trávit se svojí milou ženou, užívat si volný čas s rodinou a věnovat se neomezeně svým zájmům. Tak takto, pokud právě nevrčím jak starý jezevec, trávím svoje důchodové seniorské dny a přeji si, ať je jich co nejvíc. 

 

 

 

 

důchody Jarní soutěž 2024 Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Škopánová
Já bych se bez práce asi zbláznila je to můj hnací motor a důvod proč každý den vstát upravit se a něco dělat.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?