Všechny fotografie: Marie Ženatová

Můj seniorský den

13. 4. 2024

Jarní soutěž 2024 Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5.2 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 13.4.2024 13:45

Maruško, ty jsi pilná jako ta včelka. Taky mám pocit, že jich je nějak málo, lítaly po zahradě a teď nic. Přeji ti velkou úrodu a méně únavy. Věk bohužel nezastavíme. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Neděle

Neděle bývala pro mne vždy zvláštním dnem. Když si člověk za mlada v potu tváře vydělával na chléb svůj vezdejší, těšil se obvykle na ten poslední den, kdy nemusel být odkázaný na budík, ale mohl se v posteli klidně obrátit na druhou stranu a vychutnávat si to blažené nicnedělání.

Jan Zelenka

Docela všední obyčejný den

Ve čtvrtek o půl šesté jsem si v denní porci internetového čtení přečetla několik zajímavých článků…

Marie Dráhová

Můj seniorský den

Zamýšlím se, jak prožívám ten svůj volný seniorský den. Co dělám, měla bych a co nedělám, na co se…

Libuše Juráčková

Můj seniorský den aneb stáří

Když jsme byly se sestrou dětmi, vyrůstaly jsme s mamkou a babičkou na Vinohradech u Riegrových sadů v Praze 2. Byla to poslední ulice na Vinohradech, za námi už byl Žižkov. Nakupovat jsme chodili všichni na Žižkov, obchody byly v blízkosti našeho bydliště.

Ingrid Hřebíčková

Seniorské radosti: Moje nové i staré lásky

Prvního května, o státním svátku jsem si odsloužila svůj první den v nové práci! Provedla jsem dvě skupiny návštěvníků, kolegyně Šárka taky dvě. Ta moje první byla snad dvacet, nebo ještě víc lidí. Nějak jsem si je v tom šoku nespočítala! A to mezi nimi byly i děti, to je vždycky trochu loterie...

Dana Straková