Starý muž a mourovatá kočička
Všechny fotografie: Věra Ježková

Starý muž a mourovatá kočička

28. 2. 2024

Budu vám vyprávět příběh lásky mezi starým mužem a jeho kočičkou. Dostal ji před deseti lety od dcery a jejího manžela k narozeninám. Byl si ji vybrat v útulku.

Procházel mezi mnoha kočičkami. Najednou se u jedné zastavil. Drobná mourovatá kočička seděla vysoko na škrabadle. Pohlédli si do očí. Starý muž ji pohladil. A od toho okamžiku oba věděli, že k sobě patří.

Když kočička doma opatrně vyšla z přepravky, byla vystrašená. Starý muž s ní strávil celou noc. Nadále se o ni láskyplně staral. Kočička byla nejprve nedůvěřivá k ostatním členům rodiny – mužově dceři a jejímu manželu a mužově přítelkyni. Postupně si na ně zvykla. Asi dvouletá kočička rostla a přibývala na váze. Starý muž si pochvaloval, že už není taková sklůna, jako když ji přivezli.   

 

 

 

Když starý muž ještě chodil dvakrát týdně do práce, nechával mourečku dlouho samotnou doma. Špatné svědomí chlácholil tím, že většinu času prospí. Když už mu zdraví nedovolilo pracovat, trávil s kočičkou celé dny. Téměř se od něj nehnula. Pokud nespala na okně za závěsem nebo v předsíňce na jeho skútru pro seniory, byla ve stejné místnosti jako on. Ležela na posteli vedle jeho pracovního stolu nebo mu „pomáhala“ přímo na stole, když psal na elektrickém psacím stroji, později na notebooku, nebo si něco hledal na internetu. Sedávala na stole, když obědval a večeřel. Někdy ochutnala, co jí nabídl. Při sledování televize na gauči starý muž často volil nepohodlnou polohu, jen aby kočička mohla ležet vedle něj na svém oblíbeném polštářku. Vyhřívali se spolu na balkoně na sluníčku. Ve dne mu odpočívala na břiše nebo na područce křesla, v němž podřimoval. V noci spala na vedlejší posteli, někdy se k němu přitulila. Starý muž měl radost, když kočička vesele běhala po bytě a skákala po postelích. Nechával jí otevřenou polovinu skříně, kam se ráda schovávala.  

 

 

 

Někdy odjel starý muž se svou dcerou a přítelkyní na výlet na venkov, kde má jeho dcera s manželem víc než deset kočiček. Po návratu k němu jeho kočička čichala a zkoumala neznámé pachy. Když byl starý muž hospitalizován, s kočičkou byla jeho přítelkyně. Při jejích návštěvách v nemocnici jí říkával: „Cokoli děláš pro ni, děláš pro mě.“

 

 

 

Poslední dny svého života strávil starý muž doma, obklopen svými nejbližšími – dcerou, synem, přítelkyní a kočičkou. Kočička byla téměř stále u něj v ložnici, málo jedla. Jednou před ní nesla dcera starého muže mističku s kousky masa v omáčce, aby ji nalákala do kuchyně. Kočička ji váhavě následovala. Když šla kolem postele, na níž starý muž ležel, ohlédla se doprava směrem k ní. Lehávala vedle něho na posteli, někdy mu chtěla dát pusinku – to ji lidé museli sundávat z jeho prsou. Přítelkyně starého muže viděla, když se na chvíli probral ze spánku a kočičku naposled pohladil. Když starý muž zemřel, kočička chodila v ložnici a hlasitě mňoukala. Lehla si na postel vedle jeho nohy. Její srdcervoucí chování vehnalo všem slzy do očí.

 

 

 

Starý muž myslel na svoji milovanou kočičku i v závěti. Část peněz odkázal těm, kdo se o ni budou starat. Po odchodu starého muže zůstává kočička doma, kde je zvyklá. Od pátku do pondělí je s ní jeho přítelkyně, aby jeho dcera mohla odjet za manželem. Ta o kočičku pečuje ve zbylé dny – bydlí v sousedním bytě.  

domácí mazlíčci láska Soutěž - zima 2024
Hodnocení:
(5 b. / 43 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Hašková
Věro, krásně jsi to napsala. Cítím s tebou i s Bišinkou.
Eva Mužíková
Věrko diky za dojemný članek. Starý pán tam nahoře jistě ví, že je o Bišinku dobře postsráno.
Jana Šenbergerová
Příběh plný laskavosti. O to dojemnější, že k jeho postavám máme blíž, než je obvyklé. Věrko, díky za sdílení.
Marie Seitlová
Nádherný, dojemný i smutný nakonec. Ale je o kočičku postaráno. i já tu hlídám u mladých Sáru, které zemřel páníček. Jeho dcera zdědila dům, garáž, auto, ale pes musel ihned pryč. Ani její boudu ji nedala, ta byla dobrá pro jejího psa. Sáry se ujali syn se snachou. Sára se má dobře a dělá nám radost , je to milá společnice a hlavně miláček všech.
Marcela Pivcová
Vaše vyprávění je moc smutné, patří však do života. Přidám s k Zuzce s tím, že i my budeme muset jednou pravděpodobně obdobnou situaci vyřešit. Našim kočičím sourozencům bude v září teprve pět roků. Budu si přát, abychom my se sestrou i obě kočky prožily zbývající díl života tak, jak jen by nám mhla být nejlepší možnost prožití "dána".
Jana Jurečková
Kočičky mají duši, jsou vázané na lidi. Stýská se jim. Kdo to nezažil. nepochopí. Já teď brečím jak malá holka. Je mi líto, že se ti dva museli rozloučit.
Věra Ježková
Děkuji vám za laskavá slova a hvězdičkové hodnocení. :-)
Zuzana Pivcová
Protože jsme už dost v letech a kočičky jsou ještě mladé, také to tak zamýšlíme udělat. Děkuji, Věrko, i když je ta skutečnost smutná, je ve své podstatě velmi moudře vyřešená. Vše se dobře "seřadilo". Každému právem po zásluze, duše zůstaly neroztrhané.
Libuše Křapová
Už tu přede mnou bylo skoro všechno řečeno. Dík za sdílení krásného příběhu plného lásky, Věrko.
ivana kosťunová
To je tak krásný příběh, že mi chybí slova k jeho hodnocení.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.