Nesnáším, když musím reklamovat koupené zboží.
Vzpomínám si, jak se na mě dívala prodavačka, když jsem ji požádala, aby přede mnou vyzkoušela funkčnost stojacího větráku. Vytáhla z krabice elektrický kabel, zapojila ho do zásuvky a větrák se točil. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem přišla domů a větrák nainstalovala. Sice fungoval, ale protože měl zkřivené nožičky, tak nestál. Myslela jsem, že mě trefí šlak. Auto už nemám. Tak jsem ho musela zabalit a jet s ním zpět městskou hromadnou dopravou.
Ale o tom jsem psát nechtěla. Chci vám vyprávět jiný příběh.
Podařilo se mi propálit teflonový potah žehlicího prkna. Tentokrát jsem podcenila situaci já. Když jsem přišla domů, zjistila jsem, že je potah krátký. Při představě, že musím jet zpět ho vyměnit, mě polilo horko. A protože jsem chalupář a montér Péťa v jedné osobě, situaci jsem vyřešila po svém. Zběsile jsem z domácího nářadí vytáhla pilku na dřevo a pěkně žehlicí prkno zkrátila o 12 cm. No a to je vše. Kabátek mu sedí jako ulitý dodnes. A že je kratší ? Komu by to vadilo. Vždyť žehlím jenom já.
