Mám radlice v ponoru

Zuby potrápí, když se klubou a dvojnásobně, když odchází.

Někdo,třeba já,má takové štěstí,že má nejen všechny zuby vlastní,ale mám dokonce jeden první ! zub, což se bere jako docela rarita.

Hezky jste zachytil slovy, co zažíváme občas mnozí. Se zuby jsem měla problémy celý život. Naštěstí máme zubaře vedle domu, a tak je o ně už léta postaráno. Co bude dál, se uvidí, je už léta pracujícím důchodcem.

Po přečtení půjdu na zubní kliniku radostněji a budu se smát na celý radlice

Příjemné čtení o nepříjemném konání. Ještě si pamatuji obdobné vybavení, jaké je na úvodním obrázku a také hororové zákroky "pomalu obrátkovou" vrtačkou. Syn mi jednou vyprávěl, že na vojně musel podstoupit vrtání, při kterém měl doktor vrtačku na nožní pohon, asi přeháněl nebo to byl nějaký polní lazaret.

Některé popisované zákroky mě asi taky čekají. Jaromíre, tak děkuju za veselou radu, jak všechno "přežít ve zdraví".

Bolavé téma se super nadsázkou, díky. Podzim jsem strávila na zubařském křesle. Bylo to po všech stránkách hodně náročné, ale péče o chrup je pro mne důležitá. Naštěstí mám stomatologa v rodině, i když 120 km od Prahy.

Tak takový trable naštěstí vůbec neznám a nikomu ani nepřeju. Chápu, že píšete s nadsázkou. Znám naštěstí jen můstky přes řeky.... jak tak na to koukám, nastal čas, si vlastních zoubků setsakra vážit! Kamarádka mi kdysi říkala, že má v puse mercedes. No, výhra to není...:), lepší ho umístit před barák a v případně nutnosti a možnosti obojí...

Vtipné, osvěžující, pro toho, kdo má chrup v pořádku. Pro ty ostatní už jen čtení vyvolává pocity, které by nejraději zapomněl. Ovšem dobrý zubař je k nezaplacení. A dobrý myslím i " za rozumnou cenu."

Jo, dneska můžete mít v pořádku. Ale problém je najít zubaře a mít na to dost dost peněz.