Marie (63): Dcera mě neustále peskuje, že mám na vnučku špatný vliv. Moje sebevědomí je na nule, raději se nevídáme
Ilustrační foto: Pexels

Marie (63): Dcera mě neustále peskuje, že mám na vnučku špatný vliv. Moje sebevědomí je na nule, raději se nevídáme

20. 10. 2023

Mám čtyřletou vnučku. Bydlí se svými rodiči cca 100 km ode mne. Už jsem ji skoro rok neviděla. Ne, že bych nesměla a nebyla u nich vítána. Nebo že by nebyli vítáni oni, když přijedou.

Od narození vnučky jsem terčem výčitek, je mi podsouváno, jak byla moje výchova špatná a že dcera bude rozhodně vnučku vychovávat jinak. Moje dcera byla údajně týrána tím, že měla dřevěnou postýlku, ze které chudák malá nemohla ven a byla tam uvězněna (Jak si to může pamatovat? Byl jí rok, když v ní přestala spát). Byla týrána zákazy a tím, že musela chodit po obědě spát, večer po večerníčku či pohádce. A také tím, že musela nosit oblečení, které jsem jí oblékla a které bylo ošklivé a z ošklivých materiálů, atd.

Nesměla jsem zatleskat tomu, když se mé malé dvouleté vnučce něco povedlo. Nesměla jsem jí také říct, když upadla a rozbila si kolínko, ať nepláče. Nesměla jsem jí pomoci, když lezla a snažila se zvednout zádíčka nebo jí pomoci vstát. Při hraní jsem nesměla říct, že má býk rohy a že to bolí, když se na ně napíchne. Ani to, že je šikovná, když složila stavebnici.

Cokoli jsem koupila, bylo špatné. Plastové, barevné hračky, povlečení nepříjemné, šatičky, které nejsou bio. Čokoláda moc sladká, sušenky celozrnné, z čehož jí bude bolet bříško...

Hlídat ji nemůžu, jedině když bude maminka nablízku, kdyby vnučka plakala. O společném víkendu či prázdninách jen my dvě s vnučkou? To si můžu nechat zdát. Vnučka má prý zřejmě nějaké trauma z minulého života a mívá záchvaty pláče a chce maminku. A moc by trpěla, kdyby maminku zastala babička. Také by utrpěla, kdyby vnučka něco u mě musela. Má volnou výchovu. Čůrat může bez plínek kde chce, na nočníček se nesmí nutit. Však ona to jednou pochopí sama, kam se čůrá. Spát chodí, kdy ona chce a jí kdy chce a co chce. Uf!

Po poslední mojí výtce před vánoci, kdy měli ke mne přijet a kdy jsem dostávala rady a návody, co a jak mám uvařit, upéct a že tohle už nejedí a nepijí, jsem dostala odpověď, že nepřijedou a že všechny dárky, nákupy a příprava byly vlastně zbytečné. A že vnučce to nějak vysvětlí. Do té chvíle mi dcera říkala, že si vnučka moc přeje být s babičkou na vánoce. Už jsem se totiž ozvala a se zlomeným hlasem, zoufalství a bezmoci řekla, ať si nevymýšlí, že jedou na návštěvu.

Do ničeho jim přitom nemluvím. Je to jejich výchova a život. Jsem neustále pod dozorem, napomínána. Moje sebevědomí je na nule. Ale protože to opravdu nemám zapotřebí a chci se radovat, smát a být v pohodě a zdravá, tak se raději nevídáme.

Tímto reaguji na článek dědečka, který má podobné zkušenosti. A možná nejsme sami.

 

(Autorka příspěvku, která si nepřála uvést jméno, zareagovala na článek "Petr (65 let): Nesmím vnoučatům říkat, ať nebrečí a že jim to sluší."
Máte také nějakou životní zkušenost, o kterou byste se rádi podělili s našimi čtenáři? Svůj příběh můžete vložit prostřednictvím čtenářského profilu, anebo poslat mailem na adresu i60@i60.cz.)

 

 

 

 

psychika vnoučata
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.2 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
petr ježek
pamatuju si že moje sestra měla přesně ty samé kecy na naší mámu když se jí narodilo první dítě.... Jak bude úplně jiná matka. Jak nebude kluka odkládat u televize jako to dělali se mnou ( ano jsem mladší skoro o 6 let než ona ). Jak se mu bude věnovat a nic mu nebude vyčítat. Po půl roce z ní byla matka samoživitelka s exmanželem v protidrogové léčebně. Kluk měl puštěnou televizi pořádně nahlas aby přeřvala jeho jekot a byly v ní ty blbé americké novodobé ptákoviny o ničem ( prasátko pepa a další hnusy ). Je to už jedenáct let a z kluka rostl rozmazlený fracek kterému jeho matka omlouvala skoro všechno ale neměla čas ho vychovat jelikož byla permanentně zaměstnaná a vztekala se že babičky nehlídají dost na to aby si mohla skákat do klubu zatancovat a bavit se ( dle mého názoru nemáš na tanečky nárok když si uděláš dítě ale tohle to odbočuji ). Nakonec všechno zachránil její nový přítel ( teď už teda otec druhého dítěte ). Slovák, kluk vlastně od vidlí, který se klukem nemazal a začal ho "vychovávat" ráznou rukou.... a ejhle kluk se zlepšil. Babičky už taky hlídají častěji, když už to není takový nesnesitelný fracek kterého máma zachrání od každé námitky. Takže dle mého názoru. Vaše dcera musí vystřízlivět a pak si pořídit pořádného chlapa. Né nějakou babu co chodí na kafíčko do strabucksu a místo účesu nosí bambulku alá uzlík z odpadkového pytle. ( a možná taky pár výchovných )
Jindřich Berka
Je to na hlavu. pokud vaše dcera chce své dítě ochudit o lásku babičky, tak se jí to vrátí i s úroky. Čas je neúprosný. je to dilema. Vidět vnučku nebo si nechat ... na hlavu. Já jsem pro to druhé. Jindra
Eva Kopecká
Člověk jen může vrtět hlavou, kde poměrně normální senior přišel k nálepce nemožného stvoření, které, jsa rodu středního jako tele nebo vejce, se najednou v nové roli prarodiče neumí orientovat v reálném světě dneška. Kdy je všechno jinak, všechno naruby a jen on, ducha mdlého, ničemu nerozumí a vyjadřuje se zcela neadekvátně. Jak nás něco takového mohlo vychovat k dospělosti. Myslí si mnozí mladí rodiče, kteří mají v hlavách fakta ze svého dětství upravena tak, že jim sami věří. Zaplaťpánbůh za moje vcelku normální mladé. Oni uznávají, že mám právo na vlastní názor a nemluví mi do mých věcí. Může se to samozřejmě docela dobře změnit. Třeba se mě za čas zeptají, zda mám již zažádáno do domova důchodců, kdoví. Ale museji to mít v hlavě srovnané, protože kdyby měli nějaké nestandardní požadavky, vědí, že bych reagovala cíleně. Začala bych být v létě na chalupě hluchá na pobídky typu ,,my už dlouho neměli špekové knedlíky, ta zahrada je nějaká zarostlá a kde se v koši vzala taková kupa špinavého prádla. I když se jim možná moje metody až tak nezdají, jak bylo vidět před pár lety. Kdy vnouče objevilo kouzlo zalévání hadicí nejen po potřebných rostlinách. Oběma mladším generace ihned došlo, proč s sebou po zahradě nosím plný kbelík vody. Ukázalo se, že je to efektivnější, než opakované neúčinné lamentace. Jeden kbelík vody vše spravil, jsem hodná babička, voda nebyla studená a triko a kraťasy uschnou na slunku rychle, že. Kdyby mi řekli, že musím ponechat dítěti svobodnou volbu a neomezovat je při jeho rozhodnutích, zřejmě bych musela nosit kýble tři a to by byl problém, ruce mám teda dvě, ale zuby už chatrné. Mám ovšem taky právo na svobodnou reakci. A já bych byla hodná. Já bych se jim pak nesmála, že vypadají jako vodníci...
Miloslava Richterová
Vlaďko, pochybuji, že se něco změní, zanechala bych planých nadějí, někteří mladí rodiče se rozhodli pro zvláštní styl výchovy a zvláštní styl života, je to jejich volba, jejich děti i oni sami ponesou důsledky. Seniorům nezbývá, než se s tím smířit a zaměřit se na svůj život, ale sebevědomí nemusí být na nule, hlavu vzhůru :-) Autorka vůbec není sama v této situaci, také jsem si vyslechla, když vnouče ve třech letech používalo pleny, že to my jsme je tenkrát nechtěly prát..
Elena Valeriánová
Nevím, co to s těmi mladými dnes je. Jejich chování k rodičům je nedůstojné a hloupé. Místo aby si vážili toho, že mají se o koho opřít a jejich děti jsou milovány i prarodiči, chovají se jak hlupáci, co sežrali všechnu moudrost světa. To si neuvědomují o co své děti připravují. A děti mají mít nastaveny mantinely a ne je nechat růst jak dříví v lese. I já mám obdobné zkušenosti i když ne tak vyhrocené. Ale možná jen proto, že jsem se prostě stáhla. A Vám to taky radím, i když nevidět vnoučata takovou dobu, bych asi nevydržela. Přeji Vám všechno dobré.
Vladislava Dejmková
Možná se něco změní, až dcera půjde do práce. Nezbývá, než vydržet a zatím se zaměřit jinam.
Monika Monca
No, tak at si mila dcera s prominutim treba nas*re. Detstvi u babicky bylo pro me nejlepsi. Vcetne jineho rezimu, jineho jidla, jinych vychovnych metod a jinych povinnosti i moznosti. Chapu, ze vnucka je malinka a dcera vyznava jiny styl vychovy, budiz, ale s tou uzkostlivosti bych ji poslala se lecit. A to jsem nejspis ve veku vasi dcery... ;)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.