Na hřbitově

Mám sice zpoždění, ale to nic nemění na tom, že mi spadl kámen ze srdce hned dvakrát. Poprvé, když se ukázalo, že jde o "vašeho" vnuka a podruhé, že není váš. Drama se vším všudy. Zajímavé počtení.

Ano, děkuji Vám, že jste mi odpověděl.

Chudak kluk, rodice mu dali do vinku spatne geny, i kdyz je to vymysleny pribeh jsou i ty skutecne, rika se ze jablko nepada daleko od stromu.

Moc pěkně napsané, i když při čtení běhá mráz po zádech

Jsem moc ráda, že je to vymyšlené. Pokračování, tedy kdyby nedorazili policisté, jde domyslet několika způsoby, ale pro starého pána asi nic moc. I když ... Díky za napínavé čtení.

Vážená paní Zuzano Pivcová, moje příběhy jsou vždy vymyšlené, ale vždy mě inspiruje nějaký děj, který „běží“ kolem mě. Noviny, zprávy, film, v autobuse, ve vlaku, vyprávění, v nemocnici. Vždy poslouchám, přemýšlím, zda bych to mohl nějak po svém napsat. Např. Uprchlík – migranti, Evička – bezohlední motorkáři, Na hřbitově – agresivní děti, vnoučata, Kamila – autobus a tak dále. Čtu o 1. svět válce. Uvidíme, zda se mi něco podaří. Vám všem děkuji za ohlasy a hlavně že vás to překvapilo nebo jste to četli s napětím. Děkuji.

Napínavé čtení od začátku do konce.

Až mě mrazí, ale velmi pěkný článek. Bohužel i takové příběhy píše život a to pak musí být hrozné smířit se s realitou.

Příběh mě zklamal. Já čekala, že chlapec skončí u dědy doma. V pohodě a klidu.

Horrorový příběh. Ale dobře se četl.