Babi, postaráme se o tebe. Děkuj a hlavně neříkej, že nechceš

Dobrý den, chtěla bych zviditelnit, že profesionální pomoc v domácnosti zahrnuje více služeb - a umožňuje setrvat doma, zejména těm, kteří doma zůstat chtějí :-) ... Pečovatelská služba = faktická pomoc klientovi, v praxi zahrnuje hygienu, úklid, nákup, pochůzku pro léky. Platí se, zdarma je pro odbojáře a některé další skupiny uživatelů. ... Osobní asistence = emocionální a funkční pomoc klientovi, kromě dopomoci s hygienou, úklidem, vařením zahrnuje také např. povídání, udržování motorických schopností... Jako jediná sociální služba musí být poskytována non-stop, tedy i o víkendech, v noci, o vánocích. Platí se. ... Odlehčovací služba, dříve se častěji používal pojem Respitní služba. Je určena pečující rodině tak, aby si pečující mohli odpočinout. V praxi se poskytuje seniorovi, případně člověku, který pomoc potřebuje. Obsahuje také funkční pomoc - hygienu, stravu, ale také emoční podporu, aktivizaci, udržování schopností. Platí se. Základní rozdíl je v tom, kdo uzavírá Smlouvu se sociální službou - jestli klient (senior) nebo pečující osoba. ... Pokud se doma senior nudí, může zvážit i jiné sociální služby. Super jsou například Denní stacionáře.

Kamarádka dělá účetní v Domově důchodců a doporučuje nám, dříve narozeným, tohle řešit dřív, než to bude aktuální. V situaci, kdy se posunuje odchod do důchodu našich dětí je otázka, zda je reálné, aby se takové dítě staralo o rodiče. Čekací doba v takových zařízeních je klidně rok nejmíň a když tam budete přihlášení, bude přijetí snazší. Doba se mění, úcta k rodičům je chvályhodná, ale buďme realisté. Já sama jsem se starala o maminku od jejích 70 do 80 let, ale maminka chodila a zvláštní péči nepotřebovala, bydlela s námi v třípokojovém bytě a doprovázela jsem ji k lékařům, což moji zaměstnavatelé těžce nesli, ale zvládly jsme to. Mělo to výhody i nevýhody - ale to musí uvážit každý sám za sebe.

Zdravím...tak já shodou okolností jdu zítra ke svému praktickému lékaři se žádostí o vyplnění dotazníku o zdravotním stavu,který je přílohou k žádosti o umístění v domě s pečovatelskou službou.Bylo mě nedávno 81,čtvrtý rokem jsem vdova,bydlím u syna a snachy v pěkném výměnku 2+1,vycházíme spolu slušně.Zatím jsem zcela soběstačná,jezdím na krátké tuzemské dovolené,občas mohu s chutí dělat na zahradě ,podnikat různé akce,ještě jezdím i krátké trasy na elektrokole atd.Mé okolí i rodina mému rozhodnutí nerozumí,je to pro ně nepochopitelné.K tomuto rohodnutí mě přiměl fakt,že jsem před třiceti lety pečovala o maminku,která byla půl roku ležák s rakovinou a manžel byl též ležák s rakovinou.Oběma jsem dosloužila ke konci života a oba zemřeli doma.Po této mé osobní zkušenosti nechci,aby má rodina musela eventuelně podstoupit stejnou zkušenost.Navíc mám poslední rok v "pečováku" kamarádku,má jednolůžkový pokoj a je velmi spokojená,vidím to na vlastní oči do čeho bych šla/aniž bych musela jet do Pelhřimova hihihi/.Celý život to mám tak,že vždy musím mít tzv."zadní vrátka",žádost bude zatím založena mezi "neaktuální".Tak tomu nechám volný průběh.

Je podstatný rozdíl mezi Domovem s pečovatelskou službou, kde klient má svůj malý byteček. Většinou 1+kk. má tedy své soukromí, může si i uvařit či si nechat vozit jídlo. Žije samostatně, ale může se zúčastnit všech aktivit, které se nabízí. V tzv.Domově s pečovatelskou službou jsou senioři, kteří zvládnou o sebe pečovat. Jiné je to v Domovech pro seniory kde většinou bydlí ve dvoulůžkových pokojích a o jejich péči se stará zdravotní personál.

Přestože jsem ve svých letech naprosto soběstačná, je to právě rok, kdy mi byl přidělen byt v Domu s pečovatelskou službou. Napsala jsem o tom dlouhý článek zde na íčku, nebudu znovu psát podrobnosti. Zkrátka díky za každý den, který trávím v tomto zařízení, každému bych takovýto krok jen a jen doporučovala. Až to bude potřeba bude o mne profesionálně postaráno, Členové mé rodiny mne navštěvují, nebo jezdím k nim, potěším se s nimi a ráda se vracím do svého soukromí.

Paní Richterová samozřejmě že by za mnou přišly jen je nechci dostat do situace, že by se o mě musely starat v těch nejintimnějších věcech jako je krmení či osobní hygiena, to přenechám profesionálům.

Paní Olgo, zvláštní názor. Proti profesionální pomoci nic nemám, ale že by si děti nezasloužily vidět rodiče nemohoucí, to by za vámi nepřišly? Vždyť tak byli všichni před námi a bezmocný bude jednou každý z nás, tedy i ty děti.

Pěkný článek. Důležitý. Když je třeba péči řešit, je dobré brát v úvahu více variant a reálné možnosti a potřeby všech zúčastněných. Stale se něco proměňuje ve světě kolem nás i v nás samých. Mění se i způsoby péče. Je dobře, že se o tom mluví a píše. Přijetí profesionální péče nemusí vést k odcizení. Moje osobní zkušenost je právě opačná.

Až nebudu soběstačná vyhledám profesionální pomoc moje děti si nezaslouží vidět matku bezmocnou a neschopnou.

:-) Problém souvislosti současné míry vztahového odcizení s titulem článku :-)