Asi jsem slepice, ale nevadí mi to

12:37Podle mého názoru qvo, qvo qvocient není důležitý, možná jak pro koho. Ale není bez zajímavosti, jak lidé dokáží od slepic některé schopnosti s bravurou převzít 10:38 :-)

Nádherný, ba přímo oslavný článek slepic!!! Naprosto se s ním ztotožňuji a mohu-li mluvit i za slepice: lépe bych to nenapsala! Povídání o kohoutovi mne též dostalo! Máte pravdu,ten,kdo někomu takto nadává, naprosto neví, co činí - zkrátka každá slepice by mu dala co proto...:-))

Slepice za hloupé nepovažuji. Takhle je označovat dokáží jen "chytří" lidé. A husy, pokud vím, dokázaly svým kejháním varovat obyvatele hradu před nepřítelem.

10:38 To jsem pochopila. :-) Důležitý je qvo, qvo, qvocient :-)

Hrdě se ke slepicím hlásím. Vítám tě na i60

Děkuji, právě jste mi připomněla naši slepici Boženku, poslední přeživší z hejna. Bývala jednou z mnoha, stala se ale členkou našeho rodinného hejna. Bratr ryl, Božka vyčkávala a on jí řekl - Božka, teď ty. Přistoupila, vybrala si červíky. Po hlášce - Teď zas já - odstoupila. Odpověděla mi z kurníku že ano, že je doma. Dožila u nás, nesnědli jsme ji. Naprosto nebyla hloupá. :-)

Moc hezky napsáno, první dva odstavce obzvláště. Jsem dcerou kulaka, se slepicemi jsem vyrůstala, tak o životě vím své. Různé nadávky mi vadily, neboť jsem se s nimi ztotožňovala. Dnes jsem pro určitou skupinu lidí "zelená/žlutá bunda rozumu mdlého a vůbec mi to nevadí. Slepice nejsou hloupé a k brance to berou úprkem proto, že vědí, že dostanou od hospodáře bezpracně nažrat.

Hezké vyprávění. Vždy jsem se divila, jak sousedovy slepice poznaly už z dálky, že se blíží jejich hospodář. Já jej ještě neviděla, ale slepice už to braly úprkem k brance a tam vyčkávaly.

Velice zajímavé.

Krásné vyznání opeřenci, jehož produkt je nedílnou součástí našeho jídelníčku. Moje bývalá kolegyně chovala spoustu domácích zvířat a slepice patřily k jejím oblíbeným. Rozhodně je nepokládala za hloupé, protože jako nejhloupější na dvorku jí připadaly hlučné krůty.