Počítání kočiček

Věrko ještě jednou děkuji za milé připomenutí kočenek. Provázejí mně celý život, prvního kocourka jsem měla Felixe když mi bylo 10 let a byl tak hodný, ž se nechal vozit i dětském kočárku zabalený na miminko. Ostatní kamarádky mi ho záviděly a také to zkoušely s domácími kočičákami. Ale žádné se to nepovedlo a jejich ihned zdrhli.

Děkuji podruhé. Jsem ráda, že vás kočičky potěšily. :-)

Věrko, dík za tip. Já už často nevím, co bych počítala, abych usnula. Nebudu ale počítat, budu jen vzpomínat na všechny vaše kočičky a kocourky, o kterých tu píšete a které fotíte.

Věro, to je hezký nápad. Kočičky jsou mi sympatičtější než ovečky. Přeji tobě i všem ostatním příjemné a rychlé usínání. A hezké sny. Třeba o kočičkách a pejscích.

Jo zvířátka, zejména kočky jsou tak své. Můj kocour Milý 12 let, se tak rád mazlí se mnou a jiné ignoruje. Druhý Max 2 roky, ten si o sobě myslí, že je něco víc, vznešeně mi dovolí mu naplnit misku a nechat se pohladit. Leze zásadně oknem, i když má dveře otevřené. A původně mladých. Micinka,roční, to je mazlíčka, je také mladých, ale pořád je u důchodkyně. No tak je mám na krku. Vznešeně se ti tři míjejí a nekamarádí. Se mnou ano.

Je nás hodně co milují ty chundelaté potvůrky. Občas mi někdo řekne, že jsem kočičí bába. Ale není to ve zlém, kdysi jeden synův kamarád dokonce prohlásil, že v příštím životě by si přál být u nás doma kočkou...

Krásný kočičí příspěvek! Ke mně často přijde Walda nebo Babeta, zavrní, nechají se pohladit a pak jdou do svého pelíšku. Ale to už i já spím.

Věrko, pejsci a kočičky jsou moje milovaná zvířata. Zrovna včera jsem se mazlila s dceřiným kocourem Samem. Dala jsem foto i na FD. A Britney ty obrázky hezky doplňuje.

Všechno? čtení o kočičkách mě potěší - miluju je.

Děkuji vám za hezké komentáře a hodnocení.