Jak jsem pletla lopapeysu

Děkuji za velmi hezký a zajímavý článek. Z Islandu jsem se vrátila před měsícem, takže moje vzpomínky na tuto krásnou zemi jsou dosud čerstvé. Líbí se mi Vaše podzimní fotografie, které moje zážitky doplnily. Také obdivuji Váš zájem o textilní techniky a znalosti o nich. Pletením a další ručními pracemi se zabývám i já. Ostatně pletení je činnost, jíž se během dlouhé polární zimy věnuje mnoho žen právě v severských zemích.

Zase jedna urputná a velmi šikovná žena. A také zdatná a odolná cestovatelka .A fotografie, ty jsou jak z průvodce. Přeji další pěkné zážitky a nekousavé originální svetry. mm

Dovezla jsem z Islandu celenky, samo podsite, aby nekousaly. Svetr jsem radeji nekupovala, kousal by mne. Dalsim duvodem nekoupit svetr byl muj pocit, ze je svetr pohledem umouneny, spinavy, diky prirozene barve vlny, necitila bych se fajn. Ale svetry mne jinak velmi zaujaly a Vase povidani mi doplnilo info o nich samotnych. Dekuji.

Zajímavý článek o zemi, kterou neznám. Velmi pěkné fotky.

Zajímavé fotky, Island je krásný, ale studený a sopečný.

Přečetla jsem si Vaše úžasné vyprávění a prohlédla zajímavé fotky. Trošku mi to připomnělo, jak jsem téměř před 30 lety dostala od manželů z Norska, kteří přijeli pátrat do archivu a viděli, jak tam mrznu, pletený svetr s tradičním vzorem. Také mě trochu kousal, ale jinak jsem ho nosila ráda.

Pěkné počtení a zajímavé fotografie.

Zajímavé vyprávění o ovčím rouně. Svetry jsem na Islandu také obdivovala, jsou typické pro severské země. Ale kousavé, nekoupila jsem. Ale krajina zajímavá, moc se mi tam líbilo a ráda vzpomínám.

Vyprávění přímo pohádkové o ovčím rouně. A o pletení. Kousavou vlnu nesnáším. Kdysi jsme objednávaly vlnu odněkud ze západních Čech a pletly a pletly. Island je kouzelná země, ač jsem tam nebyla, synovec mi posílal videa, projížděl ji loni celý měsíc na motorce.

To je nádhera, příběh, fotografie, Vaše dobrodružství s rounem. Líbí se mi Vaše všestrannost a nezdolnost.