Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Dejme světu české zabíjačky!

23. 7. 2023

„Tak, pánové, končíme! Dopíjíme a jdeme čumět na vraždy,“ upozorňuje nás vrchní pan Viktor na neoddiskutovatelný fakt, že se nastala zavírací hodina a on už hodlá obracet židle na stoly. Nedá se nic dělat, zaplatíme a odebereme se do svých domovů, do náručí svých televizních obrazovek.

Fejetony Tomáše Poláka

Autor: Tomáš Polák

Hodnocení:

(4.3 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jiří Macek 27.7.2023 07:27

Je vidět, že Luboš (resp. autor článku) není rodilý Smíchovák. Smíchovští starousedlíci nikdy něříkají „na Andělu“, ale „u Anděla“. Ta křižovatka se totiž jmenuje podle domu, který měl anděla jako domovní znamení. Jenže bolševik udělal z Anděla Moskevskou a od té doby se to takhle patlá.

Jana Vargová 23.7.2023 12:24

To nee, zase jsem zkazila skóre šmátraním po displeji telefonu. PROTOŽE jsem se zase začetla a nevnímala svět kolem sebe. Zrovna před dvěma dny jsem doma nadhodila stejné téma a kriminální příběhy jsem chtěla umístit do Stráže nad Nežárkou. Minulý týden tam jednomu cyklistovi někdo vypustil obě kola. To by byl příběh hodný detektiva Grisoma! - Díky za další skvělé čtení.

Vladislava Dejmková 23.7.2023 08:05

Omlouvám se za jednu hvězdičku, skočila tam osaměle. Mělo jich být víc. Já osobně se snažím “zabijačkám” vyhýbat, teď už spíš televizi ani nezapínám.

Jiří Dostal 23.7.2023 07:38

:-) :-) Jako by nestačil kontrast k cizím kriminálkám v českých politických hrůzách; stačí trocha fantazie a defilé místních zločinců nedovolí usnout... :-) :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

FEJETON: Nejsme nemocní, jen postižení

Baví mě sledovat, jak se do některých mých důchodcovských kámošů a kámošek obtiskla jejich bývalá profese. Rád pozoruju, jak jim v běžném každodenním myšlení i jednání vybublávají na povrch reakce a návyky, které se tam uložily za všechny ty roky jejich pracovního procesu.

Tomáš Polák

FEJETON: Jak jsme věděli prd

Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná komise mě rozcupovala na kousky, srazila mé sebevědomí na kolena, zřetelně mi dala najevo, že můj inteligenční kvocient se pohybuje někde v úrovni kynutého těsta.

Tomáš Polák

FEJETON: Hlavně už žádné kecičky!

Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si třeba to, jakou celebritou je pro nás Čechy dobrý voják Švejk. Každý ho zná, máme ho v povědomí, je to prostě náš velký spoluobčan.

Tomáš Polák

FEJETON: Vyžeňte lidi!

Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní rodičové. Uff, byla to šichta, pět hodin dotazů, sledování toho, kam zase strkají ručičky, řešení žízničky a hladíčku, vyhledávání míst pro čurání…

Tomáš Polák

FEJETON: O poskakující Mravěnce

Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám. Je to zřejmě genetického původu, už její dědeček se přátelil s T. G. Masarykem, otec hrál na housle v cimbálovce a máma učila české dějiny na vysoké škole.

Tomáš Polák