Ilustrační foto: Unsplash

Třídní sraz bývá někdy větší stres než radost. Čím je člověk starší, tím více by si jej měl užít

18. 9. 2023

Budu nejtlustší. Budu mít nejvíce vrásek. Co si pomyslí moje bývalá láska, až uvidí, jaké mám břicho? Vůbec se mně tam nechce jít. Takové myšlenky často napadají ty, kterým přijde pozvánka na akci s názvem třídní sraz.

aktivní senioři škola vzpomínky

Autor: Vratislava Hofmanová, redakce

Hodnocení:

(5.1 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Helena Záchová 18.9.2023 12:15

Bože, to jsou pitomé a hloupé starosti. Na srazy chodím ráda a pokud vím, tak moji spolužáci a spolužačky taky. Bavíme se dobře a vždycky nám připadá, že jsme se rozešli před nedávnem. Když se na srazu někomu nelíbí, tak ať tam nechodí. Aspoň ho nekazí ostatním.

Marie Seitlová 18.9.2023 12:10

Na srazy chodím ráda, v pátek jsem zrovna měla ze základky. Mám to přes 200km, ale nevadí mi to. Ale raději chodím ze střední, máme to každý rok a vždy se moc těšíme. Vždy vzpomínáme i na fotky dojde. Ze základky máme ještě třídní učitelku, nikdy nevynechá sraz.

Jindřich Berka 18.9.2023 11:55

Mé srazy na střední skončily. Děvčata nemají zájem. Zato z učňáku se scházíme, jak stárneme každý rok. Nesmírně se na sebe těšíme. jsme z celého bývalého Československa. Příští rok to bude na Slovensku. Grilujeme, vzpomínáme a máme se rádi i kdy je nás už jen polovina. Jindra

Hana Řezáčová 18.9.2023 11:39

Nevím, kde německá psycholožka chodila a koho se ptala, její závěry mne přijdou divné ... Podle mne se nikdo (aspoň já a mí spolužáci) před setkáním nestresuje, kdo chce přijde (a přijde většina), všichni se chovají normálně, nikdo se nepoměřuje ani ve vzhledu, ani v úspěšnosti v zaměstnání, ani dovolenou, a už vůbec ne nějakými baráky ... Vzpomínáme na školu, na profesory, vykládáme si o všem možném, fotky dětí a vnoučat se ukazují když tak na požádání. Je to vždycky příjemné setkání. Vloni jsme měli sraz po padesáti letech, letos jsme se sešli zase ...

Marie Měchurová 18.9.2023 11:10

Školní srazy mám ráda. Protože jsem na devítiletku chodila 4 roky do jedné školy a 5 do druhé, zvou mě tam i tam. Z ekonomky míváme po 5 letech. Jsme vždy rádi, že se vidíme.

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínky na taneční

Konečně prázdniny! Má občanku a v září půjde do tanečních! Hurá! Naplněna očekáváním čehosi úžasného s nerozlučnou kámoškou Janou hodiny rozebírají, co na sebe. Přesněji v čem jít, aby oslnily, až nastane hodina H a ony vstoupí do víru společenského života.

Ludmila Černá

Nezapomenutelný prázdninový zážitek před 65ti lety u mé nejlaskavější tetičky

Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v roce 1956 - chodila jsem do 5. třídy. V zimě se zde topilo ve vysokých kamnech, začátek vyučovací hodiny se ohlašoval kravským zvonečkem, kterým vždy služba proběhla vyšlapané schody v naší stařičké budově.

Marie Ženatová

Moji milí učitelé

Jako úvodní obrázek ukazuji naši školu v rodné vesničce Protivanov, kam jsem velmi ráda chodila až do páté třídy - je to ta patrová budova v perokresbě mého tatínka z mládí.

Marie Ženatová

Moje paní učitelka - šťastná to Maruška

Na začátku své vzpomínky na paní učitelku českého jazyka musím napsat, že jsem ve škole nikdy nebyla šprt. Je to divné, ale kromě spolužačky Jiřinky, která si udělala zemědělku s maturitou, neměl nikdo jiný se spolužáků vyšší vzdělání než výuční list a většina dívek šla v patnácti hned do práce.

Marie Machů

Mé seniorské radosti

Seniorské radosti? Nemyslím si, že je život rozdělený na jednotlivá období a že taková období mají své specifické radosti. Já jsem přece stále já, jen s více zkušenostmi a dovednostmi, s přírůstky dětí a přátel a úbytky rodičů, příbuzných a přátel.

Hana Píchová