Ilustrační foto: Pixabay

O babičce v metru

25. 6. 2023

Povídám si se svou nejmenší vnučkou o všem možném, a tak mi mimo jiné tuhle sdělila, že v metru stála stará babička opřená o sloup, v ruce měla kelímek a lidé jí tam dávali penízky. A maminka taky, dodalo dítě.

Můj příběh životní úroveň

Autor: Jana Hošková

Hodnocení:

(4.9 b. / 27 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Soňa Prachfeldová 26.6.2023 08:19

Nikdy si nezvyknu na žebrající postavy, sedící, klečící. Kdoví, co je k tomu přivedlo, jaké byly duvodyz, že tak padly až na samé dno, z kterého naprostá většina se už nezvedne.

Alena Velková 25.6.2023 21:09

Zkuste žebrákovi dát bagetu nebo žrádlo pro jeho psa...těch nadávek, co si vyslechnete :-) ...tato "babička" měla za rohem někoho, komu peníze odevzdává, to je běžná praxe...tuhle po mně taková podobná "babička" chtěla jen vyšší drobný...zásada je, nikomu nic nedávat a rozhodně před nima nehledat v kabelce ani v peněžence, pokud člověk nechce být sám okraden...

Marie Pudichová 25.6.2023 20:53

Krást se nesmí, žebrat se může... je lepší přispět, byť malou částkou, než být okraden o větší obnos. Horší je, když vás okradou právě tehdy, když chcete darovat... I to se stává

Jarmila Komberec Jakubcová 25.6.2023 15:38

já bych to viděla stejně jako paní Škopánová.

František Matoušek 25.6.2023 15:26

Četl jsem jednou takový článeček o podobném "chudákovi", který když se ho ptali proč už odchází, odpověděl, že mu těch vyžebraných 8 stovek denně stačí. No, takový je život.

Hana Šimková 25.6.2023 15:24

Pokud jste ji tam nehodila moc, tak nelitujte. Už jenom žebrat je dost těžké a ponižující ať je to jak chce. Jestli je to herecký výkon , tak to se také cení. Jinak není nutné nad tím zbytečně přemýšlet jestli ji pomoci nebo ne. Vám určitě moc neubylo.

Olga Škopánová 25.6.2023 15:14

Myslím, že by to chtělo méně fantasie a více zdravého rozumu. Každý žebrák musí vypadat jako ubožák, protože jinak by nic nevyžebral a navíc v Praze je řada neziskových organizací, které těmto lidem pomáhají např. Člověk v tísni, Adra, Armáda spásy.

Zpět na homepage Zpět na článek

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá