Nezlobme se na vlastní stárnutí, i když k nám mnohdy není laskavé

Je to sice hezky napsané, ale mít ráda stáří mně to určitě nepřinutí. Není na něm nic hezkého, nevím, kolik je vám, dle fotky na profilu, kde není nic jiného to rozhodně na seniorku nevypadá. Je jen jedna pravda, co se stáří týká a to je, že je to jediná spravedlnost na světě. A člověku, který tvrdí, že je stáří krásné nevěřím ani nos mezi očima.

Kdysi jsem napsal glosu - Kdo říká, že stáří je moudré? Stáří stojí, obecně za prd. Tedy pokud má člověk velké zdravotní problémy. Nebo bych musel být tak zuřivě optimistickým jako řada zdejších dam. A k tomu mám hodně daleko.

Super clanek!!

:-) :-) Někdo chová "přesvědčení o mém zestárnutí", já o svém; sebeodcizení má v sobě až erotický rajc :-) :-)

Já nevím, ale na fotkách v profilu vypadáte báječně... a ta úvodní fotka je taky super :-)

Jani, kdysi dávno jsem v TV slyšela vyjádřit se k tomuto tématu jednoho herce. Prý má představu, že celý život sbíráme vzpomínky a zkušenosti, a v hlavě máme malého skřítka, který je třídí a ukládá podle určitého grafu do kartotéky. A když nějakou tu vzpomínku či zkušenost potřebujeme, letí div se nepřerazí do kartotéky a vytáhne potřebné. Jak stárneme, skřítka začnou bolet nohy, je pomalejší a tak vzpomínáme déle. To není skleróza, ale jen pomalý skřítek. Skleróza je to až tehdy, když skřítek někam pospíchá - a neví kam a pro co. Takže klídek, dej tomu skřítkovi čas. On ti tu požadovanou vzpomínku přinese. Večer nebo zítra, nebo za týden ....

Jak to říkal ten chlapík, co padal z 10. patra? Šesté, zatím to jde..

Je zajímavé, že všichni chceme stále žít, ať je to stáří jak chce zlomyslné.