Pomsta za Alíka

Hezká dobrodružná vzpomínka na dětství. Také jsme měli svou partu kluků ve Vysočanech a své lotroviny jsme prováděli na uzavřených staveništích, kam jsme byli vybízeni cedulkou "NEZAMĚSTNANÝM VSTUP ZAKÁZÁN!" Tam jsme si ze složeného materiálu dělali bunkry. Že bychom se ale odvážili někomu vylézt na střechu jeho domu a přikrýt mu komín, tak na to jsme měli už rozum, že by to ty lidi v tom domě mohlo zabít. Pořádali jsme ale loupežné nájezdy na pole se zeleninou, kdy jsme pomocí zahnutého svářecího drátu skrz plaňky plotu vytahovali kedlubny, květák a občas jsme od zahradníků dostali nějakou facku. I třešňovky před námi nebyly před námi v bezpečí, padák z deštníku by se hodil, když se ozvalo: Hlídač jde", ten jsme neměli a tak přišlo hlášení do školy a od rodičů výtka, že jsme se nechali chytit. To víte, my byly děti z dělnické čtvrti. Ty party pak skončily s blahobytem, jak si lidé kupovali auťáky a chaty, tak naše řady prořídly. Je zajímavé, že děti na ty chaty jezdily většinou nerady, protože tam neměly ty kamarády ze školy. Když už jsem měl děti já, tak na JM v Praze žádné pobíhající děti vidět o sobotách a nedělích v 80. letech vidět nebyly - všechno na chatách.

Pobavila jste mě. Já bych dopadla hůř, kdyby naši o něčem takovém věděli.

Pěkný příběh, kdo by to řekl, že dáma jako Ty, uměla taky někdy zlobit :-)

Ali moc hezká vzpomínka na Tvé dětství. Zasmála jsem se při představě jak skáčeš jak parašutista. Nebyla jsi asi žádný andílek, ale takový milý čertík Bertík.

Pěkně jste pomstili Alíka, ale "ruka spravedlnosti" sáhla i na vás. Určitě to stálo za to. :-)

Hezky napsaná vzpomínka z dětství.

Hezká vzpomínka. Ale reakce tvého otce mě překvapila.

Krásná vzpomínka na dětství .

Milá vzpomínka, dékuji, zasmála jsem se od srdce.

Milá vzpomínka a pěkně podaná. Kdo by si nepamatoval na příběhy z dětství , byli jsme svobodné děti, které létaly venku od nevidím do nevidím, dělali jsme různé lotroviny a také na nás různě žalovali sousedé.