GLOSA: Nepustím si stáří k tělu, ještě ne!

Hezké! A určitě si šaty kupte!

Pane Dostale, rozumím. Také jsem si v mládí pouštěla k tělu stáří, tak o dva i více let. :-)

Také se cítím jak kdy, někdy na 150 a někdy na 20, funguji na sluneční baterie :-)) Zdravotní omezení budou přibývat, jen se tím nenechám otrávit, nebo se o to aspoň pokusím.

:-) Trošku mě mate už titul glosy, protože stáří si naše generace běžně pouštěla k tělu od (svého) mládí, takže mu snad docela rozumíme... :-)

Článek se mě moc líbí. Souhlasím s názorem, že každý je tak starý na kolik se cítí. Bohužel ale i toto je k zamyšlení. Jednou se člověk cítí třeba na těch 20,30let, jindy se posune pocitem k věku 70,80 let. A mnohdy v těchto našich pocitech velkou roli hraje počasí, nebo fyzická či psychická zátěž. Sotva se ve svém věku např. po nošení dřeva budu cítit na oněch 20 let. Opačně to může být na nějaké oslavě či koncertě, kdy se můžeme vrátit o pár let zpět jako by jsme ani senioři nebyli.

Potěšil mě Váš článek a fandím Vašemu přístupu, děkuji moc. Líbí se mi i příspěvky, souhlasím s paní Hanou, šaty bych koupila :-)

Jano, dobře napsané.

Díky moc za zajímavý článek*. Dnes byl pro mne velmi optimistický*, tak jako i příspěvky ostatních v diskuzi * ♥

Okamžitě si kupte ty šaty co se Vám líbí. Dokud můžete chodit, tak ty šaty noste. Hlavně že se líbí Vám a kašlete na to, co říká okolí. Pokud si uděláte radost ,stojí to za všechny peníze. Hlavně je noste na truc těm, co si dovolí Vám říkat babi.

Milá Jano, uvědomování a připouštění si věku je individuální a odvíjí se zejména dle povahy člověka. Tedy to, co nám bylo dáno do vínku. Ne nadarmo se říká, že člověk je starý tak, jak se cítí. A tobě přeji, ať se cítíš co nejlépe a učiň vše tak, jak tobě to vyhovuje. Hodně zdravíčka přeji♥