Na mládí se vzpomíná v dobrém, i když za moc nestálo. Čím to je?

Každý si pamatuje co si pamatovat chce. Nikdy není nic jednobarevné. Bílá i černá mají spoustu odstínů, jen záleží, z kterého úhlu se koukáme a co chceme nebo nechceme vidět.

Jsem ráda, že ve svém věku mohu vzpomínat na vše, co jsme prožila a dokázala. Někdy s úsměvem poslouchám např. v televizním pořadu , jak si mladé maminky stěžují, jak jsou utahané z toho, že jsou doma s malým dítětem a už se těší do práce, aby si od něho odpočaly. Dnes mohou být doma až čtyři roky a dostávají příspěvek. Já s první dcerou jsem měla placenou mateřskou jen 3 měsíce, pak do jednoho roku dítěte asi jen polovinu mateřské. Pak muselo dítě do jeslí nebo , kdo měl štěstí, k babičce. Já musela ještě rok být doma - nebyla možnost někam dítě umístit, a pak jsem mohla dát dcerku do školky. Pracovala jsem od 6 hodin ráno, pak rychle nakoupit cestou z práce, vyzvednout dceru ze školky, uvařit, vyprat , uklidit, věnovat se rodině. Nebyly plenky na jedno použití, byly látkové, vyvářely se a žehlily, každý den. Obstarávala jsem i menší zahradu, kde jsem pěstovala zeleninu, které byl nedostatek. Ale nějak mi to připadalo normální, televizi jsme neměli, ale chodili jsme s manželem každý týden do kina na premiéry filmů, o víkendech podle možností na výlety s přáteli a s dětmi, i na dovolenou jsme jeli. Sice ne k moři, ale u nás bylo tolik krásných míst, kde se nám líbilo. radovali jsme se z toho, co jsme měli. Mám hezké vzpomínky a nemusím si je nijak " upravovat".

Díky, p. Berko, krátce a jasně, pravdivě. Proč se mi někdo stále snaží vsugerovat, že to, co jsem prožila, v podstatě není pravda, že ty naše hrušky byly shnilé, poslední věta článku to sice jako trochu zmírní, vždyť se tak moc neřeklo, ale to opakování už je otravné, i když se autorka stále opírá o odborníky "..vzpomínky neodpovídají realitě .. upravuji si je, aby nebyly v rozporu s novými info .. rozhodla jsem se věřit novým info až dezinfo.. " tolik psycholožka. Má mi to vymýt mozek ? Má to smysl ? Také hezké jaro přeji.

Proč lidé na mládí rádi vzpomínají? To je jednoduché. Je to přece nejkrásnější lidské období. Prvních lásek, prvního políbení i milování. Ochutnání života. Hlavně o svěžesti. Jako mladé osení. To špatné se přece vytěsní. Hezký jarní den přeje. Jindra

Já jsem tedy naříkala a hodně, ale jen proto, že jsem nevěděla, že všechno co se dělo, bylo pro moje dobro. Až dnes plody mé práce dozrávají a jsou velice chutné.

Nejsem nostalgická, bylo vše skromnější, prostě žili jsme, nenaříkali.

14:41: Já snad "pudu do vrtule", nebo jak se to říká "že něco chcípne"? :-D :-D

Velmi přesná charakteristika, paní Caklová. Vnímám to stejně.

Myslím si,že je dobré si pamatovat to zlé,ale i to dobré, co bylo. Psávala jsem si za mlada deníky,každý den asi 10 let a někdy se podívám,co jsem tehdy zažívala, a jaké mám na to vzpomínky.No je tam někdy velký rozdíl.....

Každý srovnává z různých úhlů. Moje šéfka se vezla na proudu doby, měla to "nahoře" dobrý. Postavila vilku, nakupovala kdeco zbytečného, po převratu se strachovala, co bude. Co by bylo. Nic , šla do důchodu. Nám začal nový život, konečně možnost cestování.. Někdo konečně mohl studovat. S restitucemi jiní obnovili rodinné statky.. Kdo se aspoň nepostaral o bydlení, má dnes smůlu. Komu chybí vodění za ručičku? Ale vůni dětství, prázdnin a volnosti, bezstarostnosti cítíme všichni.