Martina (58): Ztratila jsem dlouholeté přátele, už si nemáme co říct. Mohou za to hlavně sociální sítě

Mám několik kamarádek od dětství. Nevyvracím jim jejich politické názory a nevnucuju jim svoje. Je to osobní věc, kdo čemu věříme a koho volíme. Myslím, že každý má svých starostí dost, nač si přidělávat jiné.

Vážená paní Martino, je nás véíc, kdo to zažili. Začala jsem lidi dělit do skupin a podle toho s nimi jednat. Někteří si myslí, že znají pravdu, trvají na svém jedině správném názoru. Horší je, pokud si nejsou vědomi, že názor a pohled na věc se časem vyvíjí a mění. Pokud nejsou schopni diskuse, vyslechnout fakta druhého. S těmi je nutné se bavit jen o věcech, které nás spojují (počasí, nějaký koníček). Já se považuji za hledače pravdy, snažím se dát druhému k obhajobě jeho názoru více času než mluvím já, snažím se poslouchat co druhý chce říci i najít, "co je za tím". Je pravda, že často skončíme na tom, že tam ani jeden z nás nebyl a spoléháme se na rozdílné zdroje. A snažím se skončit s tím, že se pravda ukáže. Ovšem pro část obyvatelstva jsou tyto diskuse nezáživné, nebaví je, nechce se jim přemýšlet a držet logiky, hledat argumenty a doložit fakta. Je část lidí, kteří si k několika slovům z televize domyslí svůj příběh, na němž trvají, neb to slyšeli. Dá se to v archivu najít, pustit znovu. Ale jen třetina lidí je ochotna, schopna, připustit chybu. S takovými je lepší hrát nějkou stolní hru, než mluvit. Věci, o kterých píšete jsou vážné, je třeba hledat pravdu, abych měl podle čeho se rozhodovat a volit. Ovšem každý z nás je jiný a proto je třeba s každým mluvit o něčem jiném. Všimla jste si, že lidé, kteří odmítali uznat Covid jako nemoc, potom odmítali roušky, chválili Rusko za jeho schopnost vyvinout v krátké době 2 vakcíny (dříve než západ) najednou začali bojovat proti očkování. A tito lidé začali hájit agresora, neboť Ukrajina chtěla napadnout Rusko. Nyní jsou z nich bojovníci za mír - přestaňme dodávat Ukrajině zbraně. Kdy naposled si bojovníci za mír nevzali za vzor ten nejhorší režim, co se nabízel? Vývoj názorů této skupiny odpovídá dezinformační kampani jednoho státu, ale oni to tak necítí. Dá se píouze jediné, tuto oblast obcházet, povídat si o nekonfliktních tématech (a je jich dost!). A brát to tak, že i když jde o velice důležité věci ( minimálně ohumanitární pomoc napadenému), tak to nestojí za to, abychom se navzájem napadali, rozkmotřili a nadávali si do idiotů. Zkuste se dál scházet. Ob čas to někomu ujede a bude přesvědčovat ostatní (jsme lidé). Ostatní musí dál mluvit o jiných věcech a tomuto tématu se vyhnout. Snad Vám to pomůže získat část přátel zpět. Hra Rumikup není těžká, naučí se jí i děti. Zkuste ji.

Mám to opačně. V mládí nebyl čas na sedánky. Práce ,děti,hospodaření......pak i vnoučata. Tak teď mám čas. Děti i vnoučata mne odvezou a přivezou ze sedánek s kamarádkami ,nebo spolupracovnicemi. Kamarádka od 10 let je mi věrná( nebo já jí ?) bez ohledu na covid či politiku. U dvojky vína je stále o čem mluvit.

Covid a politika lidi rozděluje. Poučil jsem se. Politiku nevytahuji, i když jsem byl regionální politik. Stejně očkování. Člověk si něco vsugeruje a do krve to brání. Ani nové poznání to nezmění! Může to zničit i dlouholeté přátelství. Jindra

ANO, je to přesně tak - souhlasím s p. M. Faldynovou, napsala jste to přesně ..

Každý příspěvek zde uvedený mám svou váhu, svou pravdu. Nevím, zda mám opravdovou 100 % kamarádku, ale myslím, že mám normální kamarádský vztah s několika vrstevnicemi. S některými se vidím často, bydlíme blízko sebe. S ostatními se vidím třeba 1 za čtvrt roku, když se svoláme mobilem. No a s některými jsem se už neviděla několik let, i když jsem si při odchodu do důchodu myslela, že jsme dobré kamarádky. Asi jsem se zmýlila. I na ty ale vzpomínám ráda, byly součástí mého života cca 30 let. Proto jsem taky dobře znala jejich názory, žily jsme sice rozdílné životy, ale naštěstí jsme měly podobné názory i na politiku. Asi jsem měla na kamarádky ze zaměstnání štěstí. Bohužel to neplatí v příbuzenstvu, tam je lepší mlčet nebo odejít, což nechceme. Už máme dost rozumu na to, abychom si zachovali rovnou páteř a přitom neurazili ostatní. Je to hodně, hodně těžké. Ale mojí sestře je teď 70 a mám ji opravdu ráda. Na tom odlišný politický názor nic nezmění.

Opravdu dobreho pritele neztratis …

Mám kamarádku ,která má naprosto odlišné politické názory než já. O politice se bavíme,každá si řekne to svoje,ale obě ctíme právo toho druhého říkat své názory,protože o tom je demokracie. To je jediná věc, na které se shodneme. Přesto naše přátelství trvá. Pokud se takto rozdělují lidi v rámci rodiny,nebo dlouholetí přátelé, je to smutné,protože tak se společnost snadno ovládá a o to jde především.

Tak, jak se rozdělila společnost, tak se zpřetrhaly vztahy mezi lidmi a přáteli. Pokud se přátelé rozejdou kvůli pohledu na politiku, je to smutné. Ale zřejmě to nejsou praví přátelé. Každý se raději bude setkávat s tím, kdo mu nebude vnucovat svůj názor. A nejsou v tom jen sítě. Jak píše Miloslava pode mnou, chybí vzájemná tolerance.

Proč autorka zase neuvádí jméno a chce od jiných se jménem radu? Podivné to články. Přátelství, které zaniklo, opravdovým přátelstvím nebylo. Sítě nerozdělují, rozdělili jste se sami, chyběla tolerance. Prorusky smýšlející chcimír 7:13 je prosím kdo? To jste vymyslel sám?