Nedělní sen
Všechny fotografie: Soňa Prachfeldová

Nedělní sen

6. 3. 2023

Nedělní ráno. To je slastný pocit, protáhnout se v postýlce, pomyšlení, že si mohu vstát, kdy chci, prožívat příjemné chvíle po procitnutí. Anebo se zamyslet nad snem, který mi utkvěl v hlavě. Sny, toť jsou záhady. Ani odborníci je neumí vysvětlit. Pokud to jsou milé sny, proč ne, ať se nám zdají.

Tentokrát to byla opravdu zvláštní směsice. Představte si, byla jsem mladá, seděla jsem za přepážkou na poště, ale jen jsem tam za někoho zaskočila dobrovolně. Najednou se mezi dveřmi objevila Naďa. I se psem, ale to nebyla čivava, nýbrž boxer. Krásný čokoládový, přímo k sežrání. Jak jsme si tak povídaly, obě mladé a krásné, objevila se mladá rozzuřená ženština, že prý dnes měla penzi a listonoška nikde. Tak jsem se jí snažila uklidnit, že určitě s penězi dorazí zítra, ať se o svůj důchod nebojí. Podařilo se mi ji uklidnit a mladá žena odešla. Protože mi skončilo hlídání na poště, řekla jsem Nadě, že ji odvezu k autobusu, aby nemusela pěšky ze Světce až do krajského města.

Co mě nejvíce fascinovalo na tom dnešním  snu, je to, že jsem měla v obraze starou poštu, tak jak vypadala před desítkami let, před  modernizací i se starými železnými kamnami, rozvrzanou přepážkou a popraskanými stoly. Tehdy nám Okresní správa pošt přivezla špalky a my si je i samy naštípaly a mohly jsme si zatopit. Listonoška byla moje milá paní kolegyně, která skutečně listonoškou kdysi byla, ale už tu není moc dávno. Za nás v pravěku byla paní listonoška nejoblíbenější člověk. Nosila dopisy, peníze, noviny, někdy i smutné telegramy. Lidé si v klidu sázeli sportku a matese. Na odlehlejší vesnice donesla paní listonoška třeba pro dědouška či babičku léky z větší vesnice. Byly jsme pět holek a fajn parta, v naší malé partě jsme všechno slavily spolu. Byla jsem z nich nejmladší slečna pošmistrová a byla to báječná léta. Měla jsem čtyři maminy, ale v práci mě respektovaly. S obyčejnou kalkulačkou jsem spočítala všechno. O té dřívější práci se dnešním poštám a jejím zaměstnancům ani nezdá. Mám pocit, že ani už nevědí, jak ta správná pošťácká práce vypadá. Všude fronty, v ruce pořadová čísla. Na vesnice pokaždé přijede jiné auto a rozvozci z pošt popletou zásilky nebo vůbec nedoručí. Protože nejraději házejí oznámení do schránky, aniž by se zdržovali zazvoněním. Jo moderní doba, doba uspěchanosti a neosobnosti. Moc snová není.

Ale abych nebyla jen zahleděná do minulosti. Otevřely se nám brány do svobodného světa, máme technologii o jaké se nám nesnilo. Máme digitalizaci. Jenže papírů neubývá, byrokracie vzrůstá. Je to asi tím, že se vymýšlejí nové a nové zákony a nějak pak uniká smysluplnost. A přítomnost to je pořád honba za něčím, aby se všechno stihlo, přes všechny vymoženosti.Každá doba má prostě své plusy a mínusy.

Abych se vrátila ke svému snu. Asi ta valorizace, ta mi způsobila to snové potěšení. Ne tedy tou šaškárnou, ale probudila ve mě vzpomínky na hlubokou minulost. Po probuzení, při raní kávě, jsem Nadě zavolala, zda v pořádku dorazila domů. Chtěla bych vidět její výraz. Prý nikde nebyla. Holka jedna, ani neví, kde se v noci toulá.

Přeji všem milé sny, ať jsou k nám  humorné a laskavé.

.

Můj příběh sny
Hodnocení:
(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Alena Velková
Soni, to byl hezký sen...já se z toho svého před chvílí ráda probudila...zdálo se mi, že si dcera pořídila jedovatého hada - mambu černou, ale ten had měl nožičky, takže vypadal spíš jako leguán...nakonec se vylíhlo i spousta mladých...a pak nám přišel účet za elektriku za osvětlení terárka...no dva horory v jednom snu to je už moc, tak si radši čtu íčko :-))
Soňa Prachfeldová
Děkuji moc za vaše milé komentíky. Je to jako se životem, někdy hezký, někdy horší až horor. Hlavně když se z těch snů probereme k normálu.
Jana Kollinová
Soňo, přeji Ti další hezké sny . Pošťácká část Tvého snu u mě vyvolala vzpomínku mnohem staršího data. Pamatuji si rozvoz balíků poštovním vozem taženým koněm. Vždycky se našel nějaký drzoun, který vyskočil na zadní stupátko a ostatní děti běžely vedle vozu s pokřikem: "Za vozem, za vozem!"
Hana Polednová
Soni, moc hezký článek o Tvém snu, pobavila jsem se. Já si také některé sny pamatuji dopodrobna. Někdy přemýšlím, jak se mi dostanou do snu lidé, které jsem dlouhá léta neviděla anebo již nežijí. Pamatuji si, že jsem se dostala jednou do snu Marušce Pudichové.
Jana Jurečková
Moc hezké počtení, děkuji.
Taťana Veselá
Také něco pamatuji i např. to, když nám chtěl někdo zatelefonovat, tak jsme byli vyzváni, abychom přišli na poštu... Pošta sice není už to, co bývala, ale myslím, že jejich zaměstnanci za to nemohou, změny přinesl čas a ten s sebou nese uspěchanost, zvyšující se psychické vypětí v mnoha profesích, poštovní úřednice nevyjímaje. Známá, která pracuje jako "listonoška" vstává ve 4 hodiny ráno a každý den naběhá "po svých" téměř 17 kilometrů... Soni, tak mě napadá, ty vzpomínky na "vaši" poštu, mohou být vyvolány i tématem, které se teď delší dobu zde probírá - místo mého srdce... a tak. Člověk čte vzpomínky druhých, sám vzpomíná, alespoň já jsem se začala prohrabovat starými pohlednicemi, tak i to může přinášet sny na minulost... Hezké vzpomínky na starou poštu :) PS Paní Mužíková, vy jste ale číslo!! :-D
Jan Zelenka
Moc pěkný článek, Soňo. Na rozdíl od tebe si své sny nepamatuji. Odejdou z paměti, jakmile se probudím. Zůstane jen blbý pocit. Ani život už není sen. Bohužel.
Marie Ženatová
Milá Soni, moc děkuji za velmi zajímavý článek*. Ano, sny to jsou vždy veliké záhady. A ty humorné a laskavé jsou skutečně velikou výhrou. Bohužel dnes se mi zdál sen přímo "hororový" - musela jsem si vzít připravený papír a tužku abych si ho poznamenala a tak se z něj vypsala a trochu uklidnila. Ale ani to mi nepomohlo, tak ještě studená sprcha a tím jsem se celá roztřesená přece asi zklidnila a ještě trochu usnula. Snad z něho po čase také vytěžím nějaký příběh - zatím ho stále jen "přežívám ? "
Zuzana Pivcová
Soňo, pěkně jsem si početla. Nepřekvapuje mě, žes byla ve svém snu mladá. Myslím, že u mě je to tak bez výjimky. Sice se v zrcadle nevidím, ale v tom snu figuruji s vědomím, že jsem mladší. Ne jako děvče, ale jako mladší žena, a mladší jsou i lidé, s kterými se tam setkávám. P. S. To asi bude ta mladší duše, která mi zůstala, jak jsem si před nějakým rokem napsala na Profil.
Alena Švancarová
Připomělo mi to vtip jak starší manželé leží v posteli,manželka říká:zdálo se mi,že jsem nakupovala v Kauflandu.Manžel :a mě se zdálo,že jsem souložilse třemi ženami.Doufám,že jsem byla jedna z nich.Ty jsi byla nakupovat v Kauflandu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?