Fejeton lavičkový

Hezký článek. Lavičky jsou fajn, rádi je vidíme a sedáme na ně... rádi je i fotíme (viz FD). Já mám v parku svoje oblíbené, na nichž si dělám přestávky při procházkách. Když jsou obsazeny, mám vyhlídnuté "rezervní". :-)

A pritom nekdo muze rict obycejna lavicka... Moc hezke cteni, jo jo, lavicky by mohly vypravet :-)

Jene, hezké čtení. Lavičky na místech krásných výhledů mne lákají na posezení, i když třeba pospíchám. Líbí se mi dělané , po pamětnících, někdy tam je i cedulka , čí to bylo oblíbené místo...V parku je kolem nich většinou nadrobíno a štve mne, že se tam Ela zastavuje, čmuchá a olizuje kde co. I když je vedle koš, bývá tam i nepořádek.

Děkuji za krásné zamyšlení*. Když ještě žila maminka, tak jsme si vždy při mé návštěvě chvíli odpoledne sedli před dům a po chvíli za námi přišli i někteří ze sousedství - bylo to krásné vzájemné a velmi srdečné popovídání. ♥ Bohužel už není ani maminka ani lavička. Ale u svého domku mám lavičku a občas za mnou přijde některá sousedka - já třeba pletu ponožky. Takže díky, díky lavičky ♥

ještě jednou velký dík všem diskutujícím.

Moc pěkný fejeton. Když chodím s kamarádkou s NW holemi, tak rády sedáváme na lavičkách, které jsou umístěny podél cest. Máme dvě oblíbená místa s pohledem na bolevecké rybníky.

Když jsem pracovala ve Vojenském ústředním archivu a ten byl na Invalidovně, občas jsem se ze studovny podívala oknem do parku před budovu. Na hlavní cestě bylo plno laviček a od jara na nich seděla spousta lidí, nejen důchodci, ale i hodně mladých maminek s dětmi. Kolikrát jsem zalitovala, že v tak krásné slunečné odpoledne musím být (ve středu) až do 18 hodin v práci. Nikdy se mi ale nelíbily městské lavičky u autobusových zastávek, ty byly dost poničené a mnohdy na nich opilci.

A samotné lavičky by mohly také vyprávět :-) Já teď budu pár dní na jedné vždycky večer sedávat a pozorovat Atlantik...to se neomrzí a vůbec nemáme potřebu ani mluvit, protože oceán docela burácí...moc hezký fejeton jste napsal.

Hezký fejeton Honzo. Ve Vratislavicích kdej sem žila je spousta lavićek a to nejen v parku. Tady v ártiu našeho DPS je jich také hodně, už se těším na ně až bude teplé poćasí usednu. Nejraději mám starou dřevěnou lavićku pod borovicí na pokraji lesa, pod prosečským hřebenem. Je z ní krásný rozhled na Ještěd a podještědí.

Hezký fejeton Honzo. Ve Vratislavicích kdej sem žila je spousta lavićek a to nejen v parku. Tady v ártiu našeho DPS je jich také hodně, už se těším na ně až bude teplé poćasí usednu. Nejraději mám starou dřevěnou lavićku pod borovicí na pokraji lesa, pod prosečským hřebenem. Je z ní krásný rozhled na Ještěd a podještědí.