FOTO: Z rodinného archivu Marie Ženatové

Místo mého srdce: Rybník Svět

9. 2. 2023

Místo mého srdce 2023 Můj příběh

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Marie Ženatová 18.2.2023 05:12

Děkuji vám ze srdce všem* za milá slova

Marie Faldynová 10.2.2023 20:11

Krásné vzpomínky, takových rodin kdyby bylo víc, kde je láska a úcta jednoho k druhému.

Jan Zelenka 10.2.2023 12:30

Moc pěkné, nejen obsahem, ale i formou. Hezky zpracované.

Hana Polednová 10.2.2023 12:10

Hezký příběh s dobrodružstvím.

Soňa Prachfeldová 10.2.2023 09:57

Báječné vzpomínky, také nyní vzpomínám, že dnes už se až divím, co jsem s našimi kluky zvládla s kanoí na vodě.

Blanka Lazarová 10.2.2023 08:13

Velké dobrodružství, možná nejvíc pro maminku, hrdinku. Ale vzpomínky jsou báječné. :-)

Daniela Řeřichová 9.2.2023 20:35

To je moc milé a originální vyprávění. Chápu, že na takový zážitek se nedá zapomenout. :-)

Alena Velková 9.2.2023 20:01

Tak to byl velký adrenalin. Super!

Rostislav Mraček 9.2.2023 19:52

Vždycky říkám, že jste úžasná!

Zpět na homepage Zpět na článek

Jitka (66 let): Nesnáším, když mi cizí děti říkají „babičko“. Taky vám to vadí?

Synové se rozvedli, mají nové partnerky, vyženili děti. Takže k mým dvěma vnučkám do rodiny přibyly další dvě dívenky. A obě mi automaticky začaly říkat „babičko“. Když jsem vyjádřila údiv, se zlou jsem se potázala.

Redakce

Milý deníčku, nejvzácnější dar

Nikdy jsem si žádný deník nepsala a věřte mi, že mě to docela mrzí. Mnoho událostí v našem životě se mi již dávno tak nějak vykouřilo z hlavy. Jen tu a tam probleskne vzpomínka. A tak jsem se rozhodla, že pár dní letošního léta budu zapisovat do pomyslného deníčku.

Elena Valeriánová

Vzpomínka na srpen 1968

Moje povolání je zdravotní sestra. Dne 20. srpna 1968 jsem nastoupila na noční službu v nemocnici na interním oddělení. Byl klid, pacienti spali, žádný akutní příjem, běžné administrativní práce, chystaní pomůcek na ráno, úklid.

Libuše Münsterová

Nudíte se? Pořiďte si zvířátko nebo nějakého obratlovce

Nemyslím si, že zrovna vy se nudíte. Ale kdyby náhodou... Zvířata, přesněji to, co jsme si pořídili, a je jedno, zda je to opeřené nebo chlupaté, si nás tak nějak uzpůsobí ke svým potřebám. Neboť pokud vlastníme cokoli živého a máme nějaký cit, není nám osud toho tvorečka lhostejný. A snažíme se, aby byl fit a v pohodě.

Ludmila Černá