Všechny fotografie: Z rodinného archivu Soni Prachfeldové

Příběhy starých fotografií: Prarodiče navždy v mých vzpomínkách

8. 2. 2023

Můj start do života a další můj vývoj byl nerozlučně spjat s mými prarodiči, dědečkem a babičkou. Přesněji řečeno, babička byla pro mě Oma. Byli to rodiče mojí maminky, která pocházela ze smíšeného manželství. Děda Čech a babička Němka.

Příběhy starých fotografií vzpomínky

Autor: Soňa Prachfeldová

Hodnocení:

(5 b. / 43 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Zdenka Soukupová 8.2.2023 12:46

Soňo, měla jsi štěstí na milující prarodiče. To "nehmotné" je mnohokrát víc než velké majetky.

Miloslava Richterová 8.2.2023 12:03

Krásné vyznání, dojemné, děkuji za sdílení. Šťastný je každý člověk, který může takto vzpomínat na babičku a dědu.

Marie Měchurová 8.2.2023 11:51

Soni, moc hezké vzpomínání. S láskou se překonají všechny překážky, které nám život při chystá. A vzpomínky zůstávají navždy v našich srdcích...

Květuše Pinkasová 8.2.2023 11:30

Soničko, to bylo moc krásné vzpomínání ♥

Alena Velková 8.2.2023 11:12

Silný příběh a zajímavé je, že i když byl ten život tehdy o mnoho těžší, lidi si nestěžovali ani moji prarodiče ne, drželi jsme pospolu...dnes si všichni stěžují permanentně na všechno...krásně jsi to napsala :-)

Alena Tollarová 8.2.2023 11:09

Soni, životy našich předků si pořádně neumíme představit ani my, natož pak naše děti a vnoučata. Co všechno muselu unést a překousnout, a přece je to nezlomilo. Nesli svůj úděl a ještě dokázali rozdávat lásku a snad i naději. Ty jsi vlastnosti Tvé rodiny podědila a šíříš dobrou náladu dál :)

Jindra Hubačová 8.2.2023 11:03

Soni, Tvůj příběh je silný a připomněl mi tři knihy s touto tématikou, a to knihy spisovatele Štépána Křečka Chaloupky, Dům v Sudetech a Nebe nad Perninkem. Četla jsem je jedním dechem, nemohla jsem se odtrhnout. Děkuji a zdravím. J.

Anna Potůčková 8.2.2023 10:18

Soni moc hezky napsaný článek. Daniela to napsala za mnohé z nás. Byla to těžká doba ale se spoustou lásky ve většině rodin a zejména těch, které na růžích neměly ustláno a prošly si mnohými těžkostmi. Díky za sdílení

Yvona Moravcová 8.2.2023 09:44

Ano, generace našich prarodičů měla v sobě pokoru k životu a brali to tak jak život šel… bohužel dnes má přednost sobectví. Moc hezky jste to napsala. Díky

Naděžda Špásová 8.2.2023 09:33

Soni, napsala jsi to moc hezky, lásku k lidem jsi podědila po prarodičích a to je moc dobře. Takové štěstí jsem neměla.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Fajnšmekr maminka Kateřina

Maminka s námi pobývala v domácnosti již několik let a jak léta ubíhala, nemívala hlad a nechtěla moc jíst. Přitom jsem denně vyvařovala - dle jejího vzoru, žádné polotovary si k nám cestu nikdy nenašly! Naštěstí jsem zjistila, co na maminku platí.

Taťana Veselá

Vzpomínky na dětství po letošním prvním poprašku sněhu

Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích v podvečer z okna, tak jsem ke svému milému překvapení uviděla padat drobné sněhové vločky. Právě jsem se chtěla jít trochu projít. Ale vzdala jsem to a raději si vychutnávala ten milý příchod nadcházejících zimních dnů, a i když se občas opakuji, trochu si zavzpomínala.

Marie Ženatová