Tehdy jsme narychlo koupili zájezd na ostrov Thassos a týden si užívali léta a moře. Samozřejmě, bylo to fajn, po ostrově Santorini to byla naše v pořadí druhá návštěva Řecka, pokaždé s cestovkou. Ale právě teď chci psát o něčem jiném a to o zkušenostech s cestováním po vlastní ose, chci Vám vyprávět o naší soukromé cestě na ostrov Milos. Třeba moje vyprávění zaujme někoho, kdo o něčem podobném sní a bojí se svůj sen realizovat.
Ta stránka, kterou jsem našla, vyprávěla o ostrově Milos velmi hezky a vyprávění doplňovaly krásné fotografie. Že je vulkanického původu, že zde našli Venuši, která dnes zdobí galerii Louvre v Paříži, že na ostrov jezdí na dovolenou samotní Řekové, že masová turistika je tu v plenkách, a spoustu dalšího. No a zde jsem narazila na informaci o českém hostiteli, který nabízel ubytování a veškerou pomoc pro své hosty v místě pobytu (zapůjčení auta, zajištění lístků na výlet na lodi, prostě pomoc a různé služby související s pobytem). No to bylo panečku lákadlo! Krásný ostrov v moři, česká podpora ubytovatele, dálky vonící dobrodružstvím... Samozřejmě nastoupily obavy, jak cestu tam i zpět v pohodě zvládnout? V životě jsme nikam nelětěli sami, vždy o nás někdo pečoval, šedesátka nás už minula, anglicky mluvíme minimálně, řecky neumíme, není to příliš divoký nápad?
Nakonec se mě podařilo přesvědčit manžela, že to zvládneme sami, že pojedeme na Milos na podzim v roce 2022. Věděli jsme že tak cestuje mnoho jiných lidí, že to bude dobrodružství a překrásný zážitek. Nakonec souhlasil. Vyladili jsme termín (14 dnů pobytu), zaplatila jsem zálohu na ubytování a začala řešit dopravu tam a zpět. Nastalo zkoumání možností - jen letecky nebo letadlo v kombinaci s trajektem? Podotýkám, trajekty a plavení loděmi máme rádi, v roce 2002 a 2007 jsme takhle navštívíli Sardinii osobním autem, trajekt pro nás prostě úplně v pohodě. Kamarád cestovatel mně poradil, ať se obrátím na jednu firmu zajišťující letenky a pokud mám obavu, že v případě nemoci (příp. dalších vážných soukromých potíží znemožňující cestu) letenky propadnou, ať je současně nechám pojistit na storno. Nakonec jsme se rozhodli, že pojedeme, nastalo zkoumání všech možností, a devět měsíců před cestou jsme si zajistili letenky i s pojištěním storna letenek. Let přes Athény, cestu tam i zpět s jedním dopravcem na jediné letence. Trajekt jsme zavrhli, bylo to přepravně dost komplikované (letiště -> přístav) a vzhledem k našemu věku i trochu únavné. Letěli jsme každý jen s kabinovým zavazadlem 8 kilo a ukázalo se to jako velmi dobré rozhodnutí, zavazadla stále s sebou na palubě, vše při ruce, žádné dlouhé čekání u pásu s kufry, žádná ztráta zavazadla nebo poškozeni.
Píši tyto řádky a najednou si říkám, zda to někoho bude zajímat... Budu vyprávět ráda, ovšem musím vědět, že je komu vyprávět. Mám pokračovat? Připojuji pár fotografií pro namlsání... :)