Dobré skutky po celý rok

Vaše povídéní mi připomnělo nedávnou příhodu: na náměstí jsme se Zuzkou na přechodu pro chodce našly dvoustovku, kterou někdo před chvilkou ztratil a možná ani o ztrátě nevěděl. Počkaly jsme, jestli se někdo pro ni v příštích okamžicích nevrátí, a pak jsme ji donesly do blízkého obchodu s potřebami pro zvířata. Tam mají kasičku na dobrovolné příspěvky pro místní psí a kočičí útulek.

Moc pěkné povídání. Máte srdce na pravém místě.

Děkuji za všechny sklerotiky.

Danko bravo, takoví lidé jako jsi ty by se měli " naklonovat", aby jich bylo co nejvíce:))))))

To je pěkné a milé čtení, úplně zahřeje, děkuji, tak to má být :-)

Danko, zmrzlinářko, umělkyně dortová, skvělá babičko a maminko, holka, která se nebojíš letět k zemi a teď už vím proč. Jsi anděl. Anděl, funkce ztráty a nálezy. Anděl rozdávající prima náladu a zmrzlinu. Tu teda za prachy, to už nejde zadara. Opravdu jsi skvělá baba a jsem ráda, že díky íčku jsem tě poznala. ♥♥♥

Co já už jsem v životě poztrácela? Občas jsem i něco našla, nějakou blbost. Syn našel peněženku v trávě u chodníku. Ztratil ji řidič kamionu. Měl tam plno kartiček na benzin, do bank, zahraniční měnu. Podle občanky jsme dohledali adresu. Když mu ji nesl, vůbec o tom nevědel. Jako nálezné dostal drahou whisky. Měli jsme možnost Danku poznat osobně, je moc hodná. Už se těším, jak vyrazím na její zmrzlinu.

Je příjemné se dočíst,že jsou mezi námi dobří a nezištní lidé. Člověk slyší kolem sebe hlavně samé jobovky a smutné zprávy,tak tento článek je balzám na duši.

Je to opravdu různé. Ty jsi, Danko, skvělá, z Tebe už Tvá dobrosrdečná povaha a ochota vyzařuje na dálku. Vzpomínám, jak jsme kdysi s kolegyní vlezly do telefonní budky kdesi na Zahradním Městě, tehdy se ještě tak telefonovalo. Tam byla položená pánská peněženka, v ní peníze, přes 3000, zřejmě celá tehdejší výplata. Začaly jsme pátrat, jak dát dotyčnému vědět. Z útržku složenky jsme našly jméno a adresu a ze Zlatých stránek číslo. Náhoda nám přála. Zavolaly jsme mu a byl to nějaký tesař. Když přijel, hned jsme ho jak na policii vyzpovídaly, co tam měl, kolik peněz atd. Pak jsme mu hned peněženku daly. Měly jsme radost o to víc, že měl nějak pohmožděnou ruku. Žádné nálezné jsme vůbec nevzaly. Ale co se nestalo! Šly jsme kousek dál a nedaleko nějakého obchodu jsme našly na chodníku stovku. Rozhlížely jsme se, ale nikde nikdo. Tak jsme za ni šly do cukrárny. :-D

To je úžasné kolika lidem jsi pomohla. Je to škoda, že nejsi u hlavního vchodu jako dříve. Mojí mamce se kdysi stalo, že zapomněla hůl v Tescu na Zličíně. Když nakupovala, tak měla hůl v nákupním košíku. Po nákupu musela na záchod a bohužel vynadala hůl a opřela ji vedle vozíku, který musela nechat před záchodem. Potom vyšla a vzala vozík a teprve, když ho vracela si uvědomila, že nemá hůl. Tak se vrátila, ale hůl už byla pryč, ptala se po ní u informací a pokladen, ale nenašla se. Z toho je vidět, že ne všichni nálezci jsou poctiví.