Rozinky, čočka, sardinky... Co vše se na Vánoce shánělo

Mně se tedy po dřívější době také nestýská. Asi proto, že jsem nebyla dělník. Fronty si pamatuji až moc dobře, i nedostatek některého základního zboží.

Souhlasím s panem Hnykem. Propouštění z práce, šikana na pracovišti a diskriminace starších lidí je nesnesitelná. Tato nová doba, tzv. svoboda, mi totálně zničila zdraví. Raději bych stála frontu na banány než na zubaře. Zřejmě jsem nikdy neměla schopnosti a ostré lokty si vydobýt to, co nový politický režim vyžaduje. Dělnický původ mi nepomohl tehdy ani nyní. V každé době se zřejmě má někdo lépe a jiný hůře, někdo je dravější, jiný bojácnější. Z vlastní zkušenosti mohu dokázat, že můj život přesně odrážel a stále odráží moje společenské postavení v mateřské školce.

Super článek...můžu se pod něj podepsat!!!

Paní Škopánová a věříte, že stýská.38 let jsem žil v socialismu a 32 let žiju v kapitalismu.Jako dělník na tři směny v socialismu jsem se měl lépe než jako dělník na tři směny v tomto režimu.Přes ROH se vždycky požadavky dělníků splnily.Dnes???Jediná odpověď na požadavky dělníků...když se vám to nelíbí, můžete jít, máte svobodu a já vás tady nedržím. Za 40 let vlády komunistů se nestalo aby dělníci za svoji práci nedostali výplatu.V tomto režimu jsem se už 2x soudil o výplatu (teda nejen já ale další dělníci co se mnou ve firmách pracovali).K čemu mně je hromada věcí v krámech když nebylo za co si je koupit (nebyly peníze za výplaty). Za komunistů se nestalo aby dělníci dostali jako dárek k Vánocům výpověď (taktéž od různých firem kde jsem pracoval já a jiní dělníci). Když jsem byl v r.2012-14 nezaměstnaný tak na kole jsem za ty dva roky najezdil 4500 km při hledání práce.Tolik času a tolik km jsme neprostál ve frontách a neprojezdil za komunistů při shánění nedostatkového zboží.Ve všech firmách jsem se dál než k první otázce nedostal:"Váš rok narození?" a pak už jen odpověď....pro naši firmu jste neperspektivní, my hledáme mladší lidi.Takhle diskriminovat lidi kvůli věku si ani komunisti nedovolili. Mohl bych napsat desítky příkladů z dob komunistů a dnes, ale bylo by to na delší článek ať už by to bylo na cenu bydlení, ceny zboží, elektřiny, vody atd atd.Za komunisů jsme neznali slovo exekuce, exekutor, nikdy nikomu neodpojili elektřinu protože neplatil (každý na ni měl peníze, nebyli žebráci, nebyli bezdomovci atd atd. A propó...vysvětlete mně jaký je rozdíl stát ve frontě na zubaře (když vás nikde nechtějí přijmout), ve frontě na dětského lékaře (protože nejsou) a ve frontách na banány a pomeranče.Co je přednější?

Po válce a v padesátých letech to asi bylo těžké, ale pak si nevzpomínám, že by nebyla čočka - tu jsme mívali ve školní jídelně a taky doma běžně, také běžně doma sardinky k večeři, vzpomínám i na hezky loupací pomeranče ... Když jsem pak měla děti, v žádné frontě na potraviny jsem nikdy nestála (kam bych asi dala děti?) - když něco nebylo, tak jsem počkala do příště a ono to bylo - např. banány jsem dětem kupovala často ... Pořád se všude možně objevují články, jak nebylo to či ono, jak se blbě bydlelo (sedačka a stěna - proboha!), jaké bylo nemožné oblečení, jaké to bylo děsné v porodnicích apod. ... Už je to srandovní, hlavně když to píše někdo, kdo má tak třicet ... Málokomu se stýská (jak si myslí paní Škopánová níže), ale dá rozum, že úplně špatné všechno být nemohlo a v hodně směrech žijeme z podstaty ...

A ono se ještě někomu po těch časech stýská, nepochopitelné.

Jo, máte pravdu. zrovna o těch sardinkách píšu v článku, který teď redakce zveřejňuje - snad zítra. Jako dítě jsem dostal záchvat vzteku, že rodiče nechtěli otevřít dárek od ježíška, který byl právě ta krabička sardinek. Ta nebyla pochopitelně pro mě, ale jaksi pro celou rodinu, neboť to byla ohromná vzácnost v r.1953 jenže já chtěl všechny dárky rozbalovat hned, to se rozumí. Jak to dopadlo, přečtete si, až můj článek vyjde.

Škoda, že se nedožiju "humorných" vzpomínek na dobu současnou a nechápavých otázek nejmladší generace pokud nějaká bude..... Bylo mi vždy zle z propagandy tehdejší a z té současné je mi zle a úzko.