Výlet, kafe nebo šetříme? Peníze bývají důvodem rodinných neshod

Dobrý den, jsme spolu 40 let, ale kvůli penězům jsme se nikdy nehádali. Pro mě nejsou, tak důležité. Pouze potřebné. Vždy jsem měl příjem mírně nadprůměrný a stejně je to i s důchodem. Pár hodin ještě pracuji, tak si nestěžuji. Manželka ještě pracuje. Něco šetříme. Zaplatíme dovolenou, nám i vnučkám, chodíme do divadla, na výlety, já sportuji a ještě každému pro své potřeby zbyde. Já spíše dostanu vynadáno, že jsem zapomněl zhasnout nebo, že teče zbytečně dlouho voda. Jsou důležitější věci než peníze. Zdraví, pohoda, spokojenost, dobré vztahy, příroda, kultura a další. Jindra

Povahové rysy se ve stáří prohlubují, takže z šetrného partnera se může stát lakomec. Věřím, že poslouchat takovou hádku je nepříjemné, i když se mne netýká. My si do nákupů nemluvíme, už dávno víme, že je to zbytečné.

Kdysi,už je to dávno,jsem v prodejně Elektro potkala manželský pár.Paní si chtěla koupit napařovací žehličku,tu dražší,ale manžel měl připomínky a nechtěl to dovolit.Tak jsem se zeptala,jestli je to on,kdo u nich doma žehlí . Odpověděl,že ne.Tak proč se vyjadřujete ke kvalitě žehličky,to bych si já nenechala líbit.Vztekle odešel z prodejny ven. A proč berete manžela s sebou,když víte jak bude reagovat. Dala mi za pravdu,ale co se dělo dál,nevím. Můj manžel mi nikdy do takových věcí nemluvil,ale takových párů o jakých se mluví v článku několik znám.

Jde o trapnou situaci, neda se k tomu nic jineho rict. Pokud na neco mam penize tak jdu a koupim, kdyz ne tak sedim doma a neutracim.

Zaplaťpánbůh, že se doma s nikým nemusím hádat. O cokoli. Lidi to svádějí na dobu, počasí, stáří, nemoc. Ale kdo v sobě to bručounství má, ten se projeví kdykoli ho napadne. Vzpomněla jsem si na příbuznou, chtěla doprovodit pro zimní kabát.Nad obchodním centrem jsme rozvažovaly, pak se víceméně shodly. Ovšem. Jen jsme nasedly do metra, začala mrmlat. Že si myslí, že jsme to neměly brát tam, ale na opačnou stranu, že se bojí, že tam nebude takový výběr, zkrátka mlela celou cestu. Výsledek? Vracely jsme se samozřejmě bez kýžené věci. Ona to věděla dopředu, ale prý to byl můj nápad jet zrovna tam, kam ona vlastně nechtěla. Mělo to ovšem nakonec pozitivní dopad. Poradila jsem ji, aby příště jela s manželem nebo sama. Že asi nosím smůlu. Kdo má taky koukat na to, jak si někdo něco zkouší, co mu poměrně sedne a on si to po půlhodině nevezme. Já tedy na tohle opravdu zbytečný čas nemám. Ti lidé, co se zhádali o kafe, musejí být spolu doma vysloveně nešťastní. Společnost nakonec může být ráda, že se pohádali jen jednou. Bohužel tu dnešní nejistotu hodně vnímají lidé přecitlivělí a až příliš zodpovědní jako výzvu, aby svoje okolí začali usměrňovat a vychovávat. Jakmile k tomu v domácnosti dojde, je asi prvním řešením říct: ,,Tak víš co? Když se tak moc neshodneme , dej na stůl půlku na poplatky v bytě, já to tam dám taky a zkusíme hospodařit s tím, co nám zbyde po svém. My ženy jsme schopné levné uvařit , pánům bude třeba vyhovovat zajít si na jídlo v poledne a večer si namazat chleba. A na to setkání si mohl jet pan sám a pít si kafíček, kolik by chtěl. Když na to má. Paní mohla sedět doma u televize a ušetřit...