Mozky hlásí: přetíženo! Čím dál více lidí nezvládá příval informací

Nemám potřebu být in, líp je mi, když jsem out. Jsem ve věku, kdy mohu být snadno a rychle vyřazena z provozu (off), proto si považuji každé chvíle, kdy mohu žít reálný život (on). Jsou informace, které docela úspěšně umím "nebrat" proto se zatím nebojím přetížení. Až teď si uvědomuji, že mít občas "prázdnou hlavu" vůbec nemusí být špatné.

Je mi 76 let a říkám si, že už mám plný harddisk. Takže plno informací, které si přečtu, po využití naprosto vypouštím , ale pak se kolikrát divím, že si to nepamatuji. Je fakt, že sociální sítě nepoužívám, ale Wikipedii využívám dost často. Také mapy na Internetu používám a i různé jiné informace, ale popovídání s rodinou a přáteli je přece jen přednější. Takže si myslím, že jsme tomu v rodině úplně nepropadli, ale techniku využíváme pouze ku prospěchu věci.

U mne to není tak, že bych měla z přísunu informací z médií včetně internetu unavený a přetížený mozek, ony mě totiž z velké části nezajímají, ba přímo otravují. A to je velký rozdíl. Místo, abych do sebe hrnula pro mě neupotřebitelné hotové údaje, mám radost, když v přírodě umím alespoň trochu naslouchat hlasům, rozumět tomu, čemu jsem dřív nerozuměla.....připadám si jako ten Jiřík v pohádce Zlatovláska. Díky za to.

Díky moc za skutečně pravdivý článek. Dnes jsem ztrávila téměř celý den mimo domov. Při cestování autobusem si ráda popovídám s lidmi staršími, kteří se obvykle nedívají do mobilu, tak jako menší děti. Ale mnoho mladších se skutečně dívá hlavně do mobilů. Já si mobil ani na cestování neberu - spíš jen foťáček, ale o to víc mohu pozorovat krajinu, lidi a povídat si s nimi. Až doma se podívám na počítač a mobil a vyřídím co je potřeba. Mladší vnoučci ani u mne moc mobil nepotřebují, protože mi teď chodí občas pomáhat s podzimními pracemi a u toho si také můžeme trochu popovídat.

Velmi trefný poslední odstavec. jen snad ještě to, že nejde o způsoby informování a o aktivity samotné, ale o to, jaký mají dopad na uživatele. Možná jim bude ke spokojensoti stačit rande přes facebook, objednaná uniformovaná vanička s jídlem, SMSkové výkřiky s mořem smajlíků - a budou se cítit spokojeně, protože nikdy nepoznali opravdické namlouvání, orpavdické vaření nebo opravdickou konverzaci. Nemusí být nutně méěn spokojení se svým životem. Budou "jen" o něco ochuzeni.

Já jsem v podstatě odstřižen od televize. Jestli je něco negativně působícího na lidi, jsou to zprávy. Potom ty nešťastné seriály, řeknu pro ženy, protože na to snad žádný chlap nemůže koukat. Abych řekl co já preferuji, je to youtu.be, doporučuji. Někde jsem tady psal, že si cvičím angličtinu a potom technické věci. Ovšem každý má rád něco jiného. Děti už neřeším.

Ale abych nebyla zas tak striktní, tak soc. sítě využívám k naslouchání, pro mě, moudrému člověku Jaromíru Schmidtovi, například nyní při přípravě oběda, jeho včerejšímu vysílání https://www.youtube.com/watch?v=p4z3Owkns_k

Nejsem na facebooku, mám jen obyčejný telefon. Dnešní svět je tak přetížený informacemi, že mám někdy pocit, že už nikde nenajdu místečko, kam se před ním schovat....Snad odjet do města na zmrzlinu, nebo navštívit nějakou památku, či zámek, to je opravdový balzám na duši.

V článku je hodně pravdy, tak jak ji vnímám i já. Nevím, jak funguje twitter, facebook atd. Sociální sítě jsem začala vnímat až s registrací na íčko, a i to jsem omezila na komentáře k některým článkům a chat Otázka dne. Raději jdu dělat něco na zahradu, udělat si krátký výlet, zaplavat si do Jizery....... Sociální sítě považuji za past na lidi, kteří nevědí, co se životem.

Bezvadný, pravdivý článek !!!