Babi, neboj, děti zvládneš! To dáš!
FOTO: Jana Mesarčová

Babi, neboj, děti zvládneš! To dáš!

30. 8. 2022

Narozením vnoučat se mnohým z nás život podbarvil svítivou září nepopsatelného štěstí a naplnění, s přijetím nové role se nabízely otázky: Jakou já budu babičkou či dědečkem? Umím si ještě hrát? Mám co vnoučátkům nabídnout?

Budou vůbec moje vnoučata o čas se mnou strávený usilovat? Budu je umět bezpečně pohlídat, usměrnit?

Když jsou vnoučátka v peřince, stačí jim zpívat, tišit je, kolébat. K ježdění s moderním kočárkem po chodnících je dostačující řidičák skupiny B, výhodou jsou ramena a drzá kuráž pro souboje s koloběžkami, k dobru je i bystrá mysl pro řešení špagátových hlavolamů v případě, že vám roztomilý pejsek uštrikuje z vodítka kolem koleček šálu. Příprava umělého mléka též není problém, nějaký ten šejkr se doma vždy najde. Toto období je tedy pro hlídací babičku/dědečka nenáročné. Stresorem může být pouze obava, že to maličké nebude klidně spát, neboť jej tyranizují bloudivé bublinky ve střevech, anebo že si ublinkne a nedopatřením vdechne kus zvratku (mohlo by se udusit), anebo že rostoucí zub právě spustí nekonečné bolestné moldánky, které se nám nepodaří zastavit.

Když se však vnoučátka rozchodí a spouštěčem k dosažení umanutého cíle je bezbřehá zvědavost, hlídání už není takovou zívačkou. Nešikovnost dítěte se snoubí s nově získanými pohybovými koordinacemi a často překvapí, tu padající čínskou vázou, jejíž střepy by asi nebyly tím správným předmětem ke hraní, tu rozlitým olejem z příslušné karafy, kterou svou neohrabaností mrňous převrhl, když se vkradl do skříňky se zásobami a dlažbu v kuchyni tak přeměnil na krásné hladce blýskavé kluziště, anebo ve vlasech vypatlanou indulonou, jejíž tubu zřejmě v domnění, že jde o šampon, dítko marným pokusem o pěnu nešikovnými ručenkami roztíralo po celé hlavě. Ke zvládnutí tohoto druhu hlídání vnoučátek je potřeba bezbřehý nadhled a trpělivost, kterým disponuje tetička Růženka, která daleko široko v naší ulici naslouchá steskům nejedné zoufalé hlídací babičky: „Růžo, představ si, jen jsem se otočila, už mi malý zdrhl s miskou jídla! ... no, kam? ... za psem! Nachytala jsem toho našeho kluka v místě, kde obvykle žere náš pes, oba si hleděli své misky, pes tak nějak přirozeně, ale malý se opičil, šel na kolena a v podporu klečmo jedl naservírovanou rajskou s kolínky psím způsobem - co ti budu povídat, rajská byla všude, kolínka ještě dál a malý byl rajsky zapatlaný jako indián z Polynésie“.

Když se vnoučátka rozmluví, to už je vyšší level, jsou z nich velcí parťáci, tedy jde o hlídání vykreslujících se individualit, které si velmi jasně a výrazně umí o své říci. Ať směrem k dosažení čehokoliv, anebo k odmítání čehokoliv. Strategie a používání různých přesvědčovacích lstí si od babičky/dědečka žádá sofistikovanost a je to někdy dosti únavné. Rodič by nežádané chování ratolesti řešil po třetím varování lepákem za ucho, ale laskavá babička/dědeček? Kdepak, u nich se nekázeň podrobí analýze způsobem rozsáhlého vysvětlování a vysvětluje se, vysvětluje se, vysvětluje se. A odměnou za to se vám dostane od rodičů poděkování: „Babi/dědo, příliš jim vše vysvětluješ, děti jsou z tebe unavené, nepoberou to!“, čímž si udělají super alibi pro svá rychlá jednání ručmo.

Docela céres při hlídání nastane, když se o slovo přihlásí velcí konkurenti (nepřátelé) hlídacích babiček/dědečků. Mám na mysli mobily, případně počítače. Souhlasíte? Jak to udělat, aby se tito konkurenti alespoň v době hlídání transformovali z pohledu vnoučat také do jejich nepřátel? Jak předcházet následným pocitům provinění, že nedopřejeme svým milovaným vnoučátkům jejich oblíbenou činnost. Rozpačitý příběh k tématu si vyslechla nám již známá tetička: „Růžo, já jsem dnes grogy. Hlídala jsem zvěř. Dnes je nic nebavilo, nic je nenadchlo, u žádné činnosti vnoučátka nevydržela, jen poletovala, jančila, vynucovala si mobil, který jsem statečně odpírala, o což mne jejich rodiče poprosili. Snažila jsem se dodržet přání rodičů a nepodrazit jejich autoritu, ale více a více jsem se dostávala do nesnází, žádný argument nefungoval, naopak, spouštěl pláč a vztek, ta zatracená placka mi vše kazila, najednou jsem byla zlou a hnusnou babkou. Snažila jsem se nejprve vyjednávat, obchodovat, posléze úklid hraček směnit za krátkou pohádku čtenou z knihy, ale to byla bláhovost. Vnoučata už zcela rozzuřená trvala na svém, chtěla si listovat jen a jen v mobilu. S přísným zamračením jsem mobil uschovala a vysvětlovala, jak to kazí očička, že je nezdravé to modré, vábivé světlo, kterým jsou z displeje ozařována, že tedy půjdeme na hřiště, a slibovala jsem jako jezinka, že maminka s tatínkem pak hru s telefonem jistě dovolí, ale bylo to o hrachu a stěně a vše končilo slzavým údolím s voláním po mámě. Ze situace jsem vybruslila „tajnou“ nabídkou oblíbené kinderčokolády, neboť pravda, láska prochází žaludkem. V mžiku byl klid, ticho, jen těkající oči. Ovšem - selhala jsem. Koupila jsem si jejich lásku za čokoládu a porušila jsem slib rodičovstvu, který spočíval v tom, abych jim nedávala sladkosti.“

„Netrap se tím piďi spiklenectvím, buď ráda, že jsi vnoučata uhlídala a že se nezabila!“, povzbudila tetička Růža roztrpčenou babičku, ačkoliv také hodnotila podání čokolády jako malé podrývání autority rodičů, a pokračovala: „určitě jsi zůstala nejdražší, laskavou, milovanou babičkou, ono teprve bude hůř! V pubertě tě vnoučata možná nepustí ani do pokoje, z vlasových kreací a mnohonásobně propíchaných uší, kérek a děr v oblečení budeš kolabovat. Povídání si s nimi se ztenčí na „čau babí/dědó“, v transu tančící výrostci hodí k tobě tak akorát otočku, aby si od tebe převzali mlsání obalené v eurové bankovce a odplachtí do víru svého snění, chichichi.“

Jó, babičkovství/dědečkovství, to bude ještě jedna velká sranda. A věřím, že bude úžasná a prospěje všem zúčastněným. Čert vezmi malé karamboly, pletichy a nepochopení se, v roli babičky/dědečka se zaslouženě budeme cítit užitečnými a milovanými. Tu báječnou roli nám prostě už nikdo neodpáře.

rodina vnoučata
Hodnocení:
(5 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jindřich Berka
Co já bych za to dal, kdybych hlídal i na plný úvazek. Přitom jsem učitel. Nebylo nám dáno. Syn od dvojčat a nám to snacha moc neumožnila. Její matka bydlí nad ní, tak nás k tomu nepotřebovala. Je to smutné a o moc jsme tím přišli. Dnes děvčata již jsou v pubertě a nás nepotřebují. Hřeje mě to, že nás přesto milují. Jindra
Jana Hošková
Ach jo, mobily...mor naší doby :-)) Já je vyrvávám vnoučatům z rukou, lísám se s jinou zábavou, ale je to marné, marné, marné ! S mobily totiž nelze soupeřit. Nabízejí toho tolik ! Vyhrožuji pak ze vzteku, že budou špatně vidět, budou celé křivé, jak u toho pořád sedí nebo leží...a pak slyším odpověď: Ale babi, vždyť ty si na tom svém mobilu taky hraješ, my to dobře víme !!!
Alena Velková
Hezký článek. O babičkování bych moha sepsat román... letos jsem hlídala od konce června přes den i v noci 2 až 5 kousků :-)) Byl to hukot. Furt ve střehu. I k moři jsem s nima sama jela....ale jsem ráda, že už začne škola a já si teď udělám dovolenou a velkým obloukem se budu dětem nějakou dobu vyhýbat. Nicméně velkou odměnou mi bylo, když mi vnuk řekl, že to byly jeho nejhezčí prázdniny.
Lenka Kočandrlová
Těším se,až vnučka ještě povyroste - malá mimina a batolata mne neberou,bude mne bavit si s dítkem popovídat,ukazovat všechno možné a ne řešit pleny,bezhlavé pobíhání,u ničeho nevydržení : to už jsem si kdysi zažila s vlastními dětmi. Myslím si,že od tří do těch třinácti let si užiju vnučky ještě hodně,snad tu ještě v té době budu....
Marie Faldynová
Trefné, také považuji za správné plácnout na zadek když to vnoučata přeženou. Jinak si to užívám, je s nimi i legrace.
Helena Štěpánková
Pěkně napsáno, babičkovství je pro mne velká radost, užívám si to.
Anna Potůčková
O svá vnoučata mám mnohem větší strach než jsem měla o své dcery. Maminka jim dovolí věci, ve kterých já vidím možnosti úrazu apod. Velký vliv na roli babičky či dědečka má opravdu věk, kdy se v této roli člověk octne. Mám celkem 6 vnoučat - 4 vnučky a 2 vnuky. Plácnu po zadku opravdu jen v tom nejnutnějším případě a to většinou když se holky mezi sebou hádají, tahají se za vlasy apod. Řeknu jednou, podruhé a potřetí už přijde plácnutí. Vždy řeknu, že když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém....
Jitka Caklová
Každý to má jinak. Já jsem ani jednoho prarodiče nepoznala a nemohu předávat zkušenosti, které nemám a učit něco, co sama neumím. Jak jsem napsala v 11:13, mám štěstí že moje vnoučata mají prima rodiče a nemusím s dvacetiletým odstupem svoje podmínky, které v důchodovém věku mám, roční a šestileté vnučce, přizpůsobovat. Před třiadvaceti lety jsem byla v pracovním procesu a v současném věku je pro mě důležité udržovat v pořádku to, co jsem za svůj život vytvořila a na dvě ruce je toho opravdu dost a dost.
Zdenka Soukupová
Jano, tak mám pocit, že jste to napsala o mých vnoučatech. Velice podobně to u nás probíhalo a probíhá. Až na to vysvětlování. Po druhém, nejpozději po třetím upozornění vysvětlování velice rychle končí a moje pravačka velice rychle přistane na některém ze zadků. (vnoučata 10,9, 6 let). A hotovo.
Marie Měchurová
Na věku nezáleží, naopak s vnoučaty omládnete. Už nám bylo 70 a užíváme si to. Kdysi jsme si dali slib, že naučíme vnoučata lyžovat a vezmeme je k moř, a to se nám povedlo. Máme 4 vnuky a jednu vnučku. Taky nás ti 2 nejmenší zlobí s mobilem. První věta zní: "Babi, půjčíš nám mobil? " Nepůjčím, jedeme na výlet".

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 49. týden

Staré české filmy a pohádky se minulý týden líbily, a tak v nich ještě budeme pokračovat i v tomto týdnu.

AKTUÁLNÍ ANKETA

Jak nákladné budou vaše letošní Vánoce - kolik zhruba utratíte za dárky, jídlo atd.?

Do 3 000 korun

21%

Mezi 3 000 - 6 000 Kč

20%

Mezi 6 000-10 000 Kč

20%

Přes 10 000 Kč

21%

Nevím, neumím to odhadnout

18%