FOTO: Marie Ženatová

Velikonoční dny

2. 5. 2022

Můj příběh Velikonoce

Autor: Marie Ženatová

Hodnocení:

(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Naděžda Špásová 2.5.2022 11:42

Jsem kmotra starší neteře, kamarádka mladší. Na samotný obřad nerada vzpomínám, nebylo to nic pěkného. Farář měl vadu řeči, takže koktal, třásly se mu ruce, takže holky byly pěkně zlité, svůj nesouhlas vyjádřily řevem. Byla to spíš groteska, tyhle obřady fakt nemusím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Velikonoce plné tradic, aneb jalovec nemusí být jen koření

Na Velikonoce moc rádi jezdíváme na chalupu k mamince a Borkovi. Chalupu mají v malé osadě Bezděčín v blízkosti Lomnice nad Popelkou a z terasy v prvním patře je překrásný výhled na Trosky.

Ami Zahradníčková

Velikonoce na vsi

Jak říkají místní, na Velikonoce se vrací dobří holubi, čápi a Pražáci. Kdysi byl náš příjezd ostře…

Daniela Řeřichová

Buenos días, Velikonoce!

Nejlepší velikonoce jsem kdysi prožívala v Mexiku. Neboť není lepšího místa na udržování českych tradic, než je daleká cizina.

Šárka Bayerová

Jak mi uletěly včely

S včelařením jsem začínala těsně po čtyřicítce, dá se říct nedopatřením. A protože tenkrát nebyl internet, učila jsem se dlouho a i dnes, po třiceti letech, mám vůči včelám velký respekt. Protože každý začátek má pokračování, podělím se s vámi o pár zážitků se včelami.

Ludmila Černá

Vůně léta: Drobné perličky radosti

Každý z nás proživá svůj životní příběh. Každý máme svůj příběh trochu jiný, ale jedno máme všichni společné. Jednou přijdeme a jednou odejdeme. A mezitím? Mezitím žijeme. Žijeme podle svých možností a schopností.

Soňa Prachfeldová