Máňa říkala, že žádná válka není. Vysvětlit realitu je někdy těžké
FOTO: Pixabay

Máňa říkala, že žádná válka není. Vysvětlit realitu je někdy těžké

23. 4. 2022

Válka na Ukrajině vyvolává v rodinách stejné situace, jaké se odehrávaly v době pandemie covidu. Vždy se najde někdo, kdo nevěří zprávám, médiím a čerpá informace ze sociálních sítí, od kamarádů, od kolegů.

Když prodavačka ze supermarketu řekne, že záběry z války jsou zinscenované a zakrvácení uprchlíci jsou herci, nemálo lidí jí věří víc, než reportérům, kteří vysílají přímo z míst bojů. Zkresleným či záměrně nepravdivým zprávám někteří lidé podléhají silně a bývá tomu tak z různých důvodů.

Někdy je za tím prostá neschopnost poradit si s přemírou informací. Někdy kombinace nedůvěřivosti a podezíravosti. Někdy touha odlišit se od většiny a vyvolat v okolí i sám v sobě dojem, že vím něco víc než ostatní, že jsem součástí jakési skupiny vyvolených. Někdy se však jedná o naprosto přirozenou reakci na nejistotu, strach. Jak se ukázalo v době pandemie, právě rozdílný přístup ke zpracovávání informací může společnost hodně rozdělit a poznamenat.

Těžkou pozici v této době mají velmi staří a nemocní lidé, kteří nejsou schopni informace třídit, získávat.

„Někteří se v souvislosti s tím, co se děje, cítí bezmocně a je na místě pomáhat jim, aby se se situací dokázali vypořádat. V seniorech může současná doba vyvolávat větší míru obav než v mladších lidech,“ říká Veronika Maslíková, která vede institut Dementia, který se zabývá poradenstvím i praktickou pomocí rodinám pečujícím o někoho s Alhzeimerovou chorobu či jiným podobným onemocněním. Ale bezradní se často nyní cítí i senioři zdraví, zejména ti, kteří sami pamatují 2. světovou válku nebo ji dobře znají z vyprávění svých rodičů, blízkých. „I když se jejich obavy mohou zdát přehnané, neznevažujme je. Je mezi námi hodně lidí, kteří vyrůstali v době, kdy válka byla běžným tématem, mnozí si ji z dětství pamatují,“ připomíná Veronika Maslíková.

V jedné ostravské rodině nedávno došlo k hádce kvůli tomu, že čtyřicetiletý Jan řekl své sedmaosmdesátileté babičce, že na Ukrajině žádná válka není, že to, co vidí v televizi, je nahrané. „Babička je sice v dobré kondici, ale přece jen ji zprávy o válce znepokojují a my nevěděli, jak s tím naložit. Jestli s ní o tom mluvit nebo před ní nezapínat televizi. Navíc byl náš praděda zemřel v koncentráku, 2. světová válka naše předky dost poznamenala. Nechtěli jsme tedy babičku znepokojovat tím, co se děje,“ vypráví vnučka zmíněné ženy. A pokračuje: „Jenže bratr jí navyprávěl, že je to celé nesmysl, situaci zlehčoval. Ona se pak dívala na zprávy a úplně se zhroutila, když viděla ty hrůzy. Došlo mi, že je chyba před ní něco zastírat a vyvolávat v ní zmatek, aby nevěděla čemu věřit. Bylo to od nás hloupé.“

Lidé mají někdy tendenci přistupovat ke starým rodičům a prarodičům podobně jako by to byly děti. Chlácholit je, rozptylovat je, chránit je před vším nepříjemným a zlým. „Zamlčování faktů nakonec nikomu neprospěje. Mnohem důležitější je pohovořit si osobně v klidném prostředí, vyslechnout si pocity, obavy, vzpomínky. Mluvit na rovinu,“ uvádí se ve zprávě společnosti Dementia, kterou vydala jako pomoc lidem, kteří nevědí, jak o současné situaci komunikovat v rodinách. „Rozhodně ale doporučujeme se rozhovorům o válečném konfliktu nevyhýbat. Pokud o tom babička či dědeček nemluví, neznamená to, že nezažívají velký strach,“ uvádí Veronika Maslíková.

A tady jsou další zásady, které odborníci doporučují:

- Nelžete, nezatajujte fakta.

- Když o válce mluvíte, snažte se nacházet pozitivní momenty. Například mluvte o tom, jak lidé obětavě pomáhají uprchlým ženám a dětem i zvířatům, jak se podařilo někoho zachránit a podobně.

- Zajímejte se, odkud třeba stará maminka či táta informace čerpá. Jestli z řetězového mailu nebo z televizních zpráv nebo třeba od sousedky Máňi, která přišla na kafe a říkala, že…

Říká se, že krize lidi dovede spojit. Na jedné straně to vypadá, že to tak je. Lidé posílají peníze,  snaží se pomáhat sami podle svých sil. Podobné to bylo v době pandemie. „Ano, na jedné straně krize lidi spojuje. Ale můžeme si po pandemii říct, že jsme se spojili, zkultivovali, posloucháme názory druhých? Spíše jsme se radikalizovali. Ujistili jsme se o vlastní pravdě, ať už šlo o to, zda nosit nebo nenosit roušky, zda se očkovat nebo ne. K žádné velké diskusi a následnému objímání nedošlo. Neumíme být trpěliví, chybí nám schopnost zastavit se, poslouchat,“ říká farářka Martina Viktorie Kopecká.

Ano, přesně to je cesta, jakým způsobem mohou rodiny zvládnout situaci, kdy cítí, že někdo má strach a neumí se se současnými hrůzami vypořádat. Přitom mnohdy stačí málo. Třeba si sednout s devadesátiletou babičkou a vyprávět si o strachu z toho, že se konflikt rozšíří i na další území. Když u toho paní ucítí pochopení, podporu a ujištění, že podobný strach jako ona mají i její blízcí, že na něm není nic divného, že rodina bude vždy držet pohromadě a i ty nejtěžší situace zvládne, bude to pro ni lepší, než když jí vnuk řekne: „Hele, babi, nedívej se na zprávy, jednak tomu nerozumíš a jednak, kdo ví, jak to je, vždyť třeba žádná válka není.“

psychika válka
Hodnocení:
(4.4 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Kollinová
"Máňa říkala, že je to směroplatné!" :-))))))
Olga Škopánová
Agentura JPP je mocná.
Martin Vrba
Situace se má jinak, oficiální média, která nejsou vůbec nezávislá, jak nám lžou, ale jsou přímo řízená z pozadí v rámci ideologie, která je právě v kurzu v Americe a c Evropě – v Bruselu, si dělají právo na svou jedinou pravdu a internet jim vadí stejně, jako vadil zahraniční rozhlas komunistům v Československu a proto ho rušili a dehonestovali. A tak stejné nesmysly a pravdy jsou šířeny jak z oficiálních médií, tak i z jiných zdrojů a oba tyto póly to dělají z různých důvodů. Rozdíl je jen v tom, že ty tak zvané „svaté“ - veřejnoprávní si musíme platit. A tak se musíme připravit na dobu, že tak jako u nás za protektorátu si museli lidé nechat vymontovat ze sých přijímačů cívky pro KV a za jim na knoflík přijímač opatřili cedulkou. PAMATUJ, ŽE POSLOUCHÁNÍ ZAHRANIČNÍHO ROZHLASU JE ZAKÁZÁNO A TRESTÁ SE KÁZNICÍ! Dnes to mají nohsledi jednodušší, technicky je možné zjistit, z jakého počítače kdo co sledoval vteřinu po vteřině. Jsme sledováni, kde se pohybujeme s přesností na metr přesně podle mobilních telefonů, atd. Ale z historie víme, že ti, co ty druhé sledovali a posílali do vězení a na popraviště, tak nezřídka tam skončili pak i sami – za všechny jmenuji jen komunistu Slánského. A co je do toho státu, co si kdo myslí a čemu věří, vždyť třeba lidé věří v Boha a pak jsou i lidé nevěřící a nikomu do toho nic není. Proč tolik péče o lidi (o Máni), kteří si myslí něco jiného, než co jim předkládají ta správná nebo nesprávná média?
Jitka Caklová
Co já vím, ale Máňa možná o tom něco ví ♥
Jitka Caklová
Strach "mocní" šíří účelově už víc jak 2000 let ukřižovaným Ježíšem ve smyslu, "jestli nebudeš poslouchat, dopadneš jako on". Zamyslel se někdo nad tím, za co a kým byl Ježíš ukřižován (umlčen) a proč se kříž stal symbolem utrpení? Proč se nešíří informace o kříži, jako o symbolu setkání dvou směrů, vertikály a horizontály, spojovaných s dimenzí ducha a těla a s mužským a ženským principem? Středem kříže je bod, od něhož se, už dávno před Kristem, budovalo pochopení prostoru, v němž vše mohlo být popisováno jako ležící nad a pod, vlevo i vpravo.
Bob Gajdoš
Doporučuji se podívat na https://www.youtube.com/watch?v=_LLDpKoa2Js A při přebírání zpráv používat zdravý (selský) rozum.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 48. týden

V čase adventním a vánočním často televizní stanice nabízí divákům známé filmy a pohádky. Tento týden si budete moci v kvízu vyzkoušet, jak dobře je znáte.