Ilustrace: Tomáš Polák. Poskytnuto portálu i60

FEJETON: Víra v paradoxy

13. 2. 2022

Vzpomínám si na docela častý výrok šéfa v mém prvním zaměstnání: „Miláčkové moji, jste naprosto skvělí, mám vás převelice rád, nicméně za tohle čtvrtletí vám škrtám prémie. Musíte si holt zvyknout, že život lidskej je pouhou bažinou paradoxů.“

Fejetony Tomáše Poláka

Autor: Tomáš Polák

Hodnocení:

(5 b. / 21 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jana Kollinová 13.2.2022 12:25

Vrátím se k názvu článku: " Víra v paradoxy." To je zcela výjimečné téma pro diskuzi.

Jana Šenbergerová 13.2.2022 12:08

Moc hezký článek. Za paradoxy nemusím chodit daleko. Sama si nejsem jistá, jestli jsem víc introvert, nebo extrovert. Zrovna teď jsem ve fázi račího komplexu. Nejlíp je mi pod kamenem. :-)

Jana Kollinová 13.2.2022 11:58

Téma paradoxy určitě vyvolá v každém čtenáři Vašeho článku podnět k přemýšlení nad vlastními paradoxy. Jedním z mých jsou roky strávené ve společnosti se zahraničním vlastníkem. Pravidelné střídání stále nových a nových obchodních partnerů mě devastovalo. Jsem introvertka a mojí první volbou byla práce v laboratoři, bez přítomnosti lidí a tímto směrem jsem zaměřila původní studium. Život nám nabízí mnohé, včetně paradoxů a je darem se s touto "překážkou" vyrovnat. :-)

Vlasta Ledlová 13.2.2022 08:55

Laskavé a milé. Vy opravdu umíte pohladit slovem.

Daniela Řeřichová 13.2.2022 08:08

Bravo, jako každou neděli, a těším se na další. Vaše fejetony jsou balzámem na duši.

Jana Vargová 13.2.2022 08:06

Začínám si uvědomovat, že k nedělnímu ránu patří Vaše povídání. Pro úsměvné nastartování dne. Takže, zase díky, a jak říkala moje babička, jen houšť a větší kapky!

Zpět na homepage Zpět na článek

FEJETON: Nejsme nemocní, jen postižení

Baví mě sledovat, jak se do některých mých důchodcovských kámošů a kámošek obtiskla jejich bývalá profese. Rád pozoruju, jak jim v běžném každodenním myšlení i jednání vybublávají na povrch reakce a návyky, které se tam uložily za všechny ty roky jejich pracovního procesu.

Tomáš Polák

FEJETON: Jak jsme věděli prd

Připadám si jako zpráskanej pes. Totálně jsem propadl z obou předmětů – jak z logického myšlení, tak z tvůrčí představivosti. Odborná komise mě rozcupovala na kousky, srazila mé sebevědomí na kolena, zřetelně mi dala najevo, že můj inteligenční kvocient se pohybuje někde v úrovni kynutého těsta.

Tomáš Polák

FEJETON: Hlavně už žádné kecičky!

Myslím si, že známé a slavné literární postavy jsou zcela právoplatnými členy lidské společnosti. Dokonce členy významnými. Vezměte si třeba to, jakou celebritou je pro nás Čechy dobrý voják Švejk. Každý ho zná, máme ho v povědomí, je to prostě náš velký spoluobčan.

Tomáš Polák

FEJETON: Vyžeňte lidi!

Padla! Odbila šestá, brány ZOO se hermeticky uzavřely a mě už čeká jen dopravit prapotomky na parkoviště, kde si je převezmou právoplatní rodičové. Uff, byla to šichta, pět hodin dotazů, sledování toho, kam zase strkají ručičky, řešení žízničky a hladíčku, vyhledávání míst pro čurání…

Tomáš Polák

FEJETON: O poskakující Mravěnce

Karolína je drobná éterická žena, ale v jejím nevelkém těle sídlí mohutný duch vlastenectví a nehynoucí lásky k českým kulturním hodnotám. Je to zřejmě genetického původu, už její dědeček se přátelil s T. G. Masarykem, otec hrál na housle v cimbálovce a máma učila české dějiny na vysoké škole.

Tomáš Polák