Důvěřuj!
Foto: Wikipedia, koláž autorka

Důvěřuj!

28. 1. 2022

A já doplňuji: "když ti nezbývá nic jiného"."Když máš u hlavy pistoli, anebo letíš se zavřeným padákem dolů na zem." Ve všech ostatních případech se podle mě vyplatí sedlácká opatrnost a selský rozum. Na druhou stranu jsme my, lidé, co hned všemu nedůvěřují, ostatním protivní až běda. Neodkýváme na první dobrou, co nám vemlouvají "pomazané hlavy". A tak máme nálepky "proti" (to před revolucí) a "anti" (po revoluci). Zkrátka jsme divní neposluchové.

Jenomže, jak to selské hlavě vysvětlit? Přesvědčujete ji zleva i zprava. A ona na to: "Vzpomínám na defilé odborníků, co dělali Tečku. Dnes jsem jednoho slyšela: že prý lidské poznání postupuje, a že tehdy to s tou Tečkou prostě vypadalo tak a tak. Ne, nevymýšlím si. To říkal odborník! Napadlo mě, že by odborník mohl být tehdy trochu uvážlivější. Že i sedlák hodnotil zrno až o žních. Ne hned, jak ho zasel. Omluvou tomu Tečkaři je jeho současná výmluva, že byl vlastně odborník na něco, co vlastně té Tečky obsahovalo jen kousíček. Že to byla chyba jiných."

Nebudu tu dělat chytrou. I já se párkrát napálila. Jednou nám ve škole za socialismu povídal pozvaný komunista, takový docela hezký mladý muž, jak si máme vážit toho, že prožíváme skvělé časy.  A já mu věřila, že to myslí vážně, a byla dost rozpačitá z toho, že nemám ten jeho zápal. No jo, jenže on to v létě vzal z Jugoslávie do Benátek. Prý skončil v Americe a je z něj dobrý právník.

A jak já věřila vědě!  Jak bylo někde napsáno: "Vědci zjistili, že...", brala jsem to vážně. Ale pak jsem se často za pár let dočetla, že jiní vědci zjistili opak. A bylo po důvěře.

Tak tedy ekonomům, těm jsem chtěla uvěřit! Jejich tvrdým  číslům! Prognózám opřeným o grafy! Vše podle vědeckých teorií, které zaručeně odteď provždy platí. Padl Marx i Lenin a i z ruky trhu se vyklubaly netržní dotace. Pozdě ale přeci jsem pochopila, že ekonomie je společenská věda, a že co ekonom to filosof. Důvěra padla.

O právnících ani nemluvím. Znáte snad ten vtip: Ptají se právníka, kolik jsou dvě a dvě. "A kolik to má být?" odpoví a šibalsky mrkne. Tak to tedy důvěryhodná osoba také moc není. Tomu nevěřte nos mezi očima!

A věřit politikům? Žertujete? Sluch mám ještě dobrý a tak zatemněný mozek nemám. Slibuji, že politikům začnu věřit... hned, jak doženeme Západ! ... Ano. Vy se nepamatujete, jak to tehdy tvrdili? No ano, bylo to už v minulém století, já vím... Ale že to vypadalo, že to myslí vážně?

A jsem zase na začátku. Důvěřuj! Ale komu? A co? Povím vám, jak to dělám a budu dělat i dál: věřit budu postaru - se sedláckou opatrností a selským rozumem.

 

můj příběh
Hodnocení:
(4.6 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Jindři, nebýt toho, že jsme byli 4 děti, tak by se maminka taky udřela, protože žádní pomocníci k nám nesměli.
Jitka Caklová
Měli bychom si připomenout, že panství (páni ze zámku) jako taková, končila parcelací 1921. Bohatí si nakoupili pole a stali se z nich sedláci a chudí zůstali "na svém".
Jindra Hubačová
Můj švagr byl selský synek a jeho rodina vlastnila velký statek s 20 ha vlastních polí. Ve chlévě krávy a koně. Samozřejmě měli pomocníky, ale z jeho vyprávění vím, že jeho matka se udřela. Takže sice se asi měli dobře, ale zadarmo to nebylo. Nakonec byli prohlášeni za kulaky a vše přebralo JZD. Myslím, že byl švagr nakonec rád. Později vystudoval a nikdy nelitoval, že to takto dopadlo.
Jitka Caklová
Nechci se plést, ani přít. Z vyprávění rodičů pamatuji, že dokud byli kmány, tak sedlák, jeho manželka selka a jejich děti nepracovali, na dřinu měli lidi. Proto si rodiče po svatbě 1945 zavedli soukromé hospodářství a pracovali na sebe. O tom, jaká to byla dřina, aby se rodina uživila, dnes mohu vyprávět i já :-)
Miloslava Richterová
Tak jen abychom to nepletli dohromady, pán byl na zámku, sedlák na statku a na poli, tancovali sice rádi, ale té dřiny bylo více.
Jitka Caklová
Tu osůbku vpravo vnímám jako typickou selku. Co pamatuji, vždycky byli páni, kteří tančili, počítali, kreslili grafy o tom, jaké skutečné hodnoty, kmáni vytvořili.
ivana kosťunová
Ta osůbka vpravo jim asi přišla zatančit - ruku v bok, nádech,.... a .. zítra se bude tančit všude :))
Hana Šimková
Já Grando dělám už léta to, co Vy
Miloslava Richterová
Já naopak děkuji a líbí se mi závěr, i ty žně a sedlácké téma. Odkudpak asi přišla ta osůbka vpravo? :-))
Jana Kollinová
Poněkud jsem se ztratila. Zdánlivě nadupané zážitky napříč věkem, ale nenašla jsem ani malou kotvičku, kterou by mi autorka naznačila skutečný interní prožitek. Působí to neosobně, ale nic proti tomu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.