O desateru

19.46 rozumím, ale neztotožňuji zbožnost s církví

Michael Weber: Zpověď inkvizitora (doporučuji tuto knihu k přečtení, ale upozorňuji, že to není líbivé čtení ani čtení vhodné před spaním. Často jsem musela knihu odložit a nejdříve se srovnat s tím, co jsem se dočetla.) Kde ovšem byl Bůh, když církev konala ... to netuším, zřejmě měl něco jiného na práci.

Bůh není totéž co církev a její přisluhovači. To jen lidé potřebují zástupce na zemi a tak to vypadá. Přesně tak jak píše paní Richterová, církev dřela především chudáky, a nikdo nikdy se na lidech nedopustil tolik bezpráví a zločinů jako církev ve jménu víry. Zřejmě jsem ateista, ale asi všichni, každý z nás, pokud je zle se dovoláváme Boha (ale stejně tak policajtů a doktorů a normálně jim nemůžeme přijít na jméno). Boha nebo víru v něco zřejmě potřebuje každý z nás, ale určitě k víře nepotřebuji chodit do kostela a líbat ruce nebo se klanět smrtelníkům. Uveďte mi jen jeden případ, kdy církev - ne Bůh - udělala pro lidstvo něco dobrého. A já vám připomenu: křížové výpravy, inkvizici, desátky, husičky, kuchařky na farách a jejich nemanželské děti, prznění dětí ... a fuj to je snůška hrůz.

Vadí mi nespravedlnost. Ta bázeń byla směřována na chudé vrstvy. Modli se a pracuj, robotuj. Byla odlišná pravidla pro život chudých a movitých, kteří vše uplatili. Domorodcům v novém světě bylo ukradeno mnoho území, víra vnucena. Bylo upalování lidí na hranici, umírání v žalářích či popravy po selských bouřích, kdy sedláci pracovali na svém v noci, protože v neděli nemohli a jinak byli na panském; později robota 3 dny, ale odvádění dávek. Ohni hřbet a nerouhej se. Byl to těžký, nespravedlivý život a proto mi to, co tady čtu, zavání fanatismem.

Děkuji všem, kdo se vyjádřili, nejlíp to napsala Věra Malá. Ale vážím si každého, kdo napsal svůj názor. S Granda Nekonata bychom si také rozuměli. Je to docela složité téma a tak mne potěšilo, že se objevilo tolik náhledů.

16.39 ono je to myšleno trochu jinak, Zuzanko: bázeň Boží není strachem z Boha, ale vědomím jeho velikosti a lásky, vědomím, že náš život se děje před jeho očima, a že směřuje k setkání s ním. Více: https://magazin.signaly.cz/2108/7d-bazen-bozi

Nelíbí se mi pojem Žít v bázni boží. Věřící, hlavně chudí, byli odjakživa Bohem zastrašováni, což není dobré. Protože Bůh, Vesmír atd. chce tvory šťastné. Strašíme se akorát my sami.

Věřím v něco mezi nebem a zemí, v přírodu. Nad postýlkou jsem v dětství měla obrázek dětí, jdoucí přes lávku a nad nimi anděl strážný. Můj přítel je věřící a neuznává církev. Vystačí si s Bohem.

:-) :-) Na "něcismu" rajtuje už dlouhá léta Tomáš Halík, kreativní vykradač křesťanského odkazu, něcisté ale byli už před Halíkem třeba v kantorském žargonu študáci, co uměli jenom něco. :-)

Neverim, vsechno je dano osudem ale druhym jejich viru neberu pokud neskodi tem dalsim.