Když malým chlapcem jsem byl, slavívali jsme vánoce v rodinné pohodičce při vánočním stromečku. Ten Štědrý den začal již brzy ráno. Nemohli jsme se sestřičkou Blaninou dospat. Mamka již určitě byla v kuchyni a točila se okolo plotny. Bytem se linula vůně. Tak snídaně a šli jsme vylovit krabice s ozdobami a svíčkami. Stromek taťka připravil do stojánku venku na dvoře. Vyběhli jsme ven, pár kuliček sněhových, oklepali sníh ze stromečku a odnesli ho domů. Časy, kdy stromeček nosil Ježíšek, pominul, a tak jsme s Blaninou se dali do strojení stromečku. Vůně lesa šla bytem. Vyndávali jsme z krabic různé ozdobičky, háčky a věšeli na stromek. Mamka přidala kolekci pro mlsání a stromek zářil do okolí. Svíčičky byly připravené. Hotovo, jen dárky pod stromek dodat. Ale na to bylo odpoledne.
Teď honem do kuchyně pomoci mamce. Bramborový salát dal trošku starostí. Mamka ochutnávala a radila. Chudák kapr to měl zpečetěné od taťky. K obědu však byla jen česnečka a bramborová kaše s bílou klobásou.
Během dne a hlavně odpoledne se začínaly objevovat balíčky pod stromkem. Každý nosil ze svých úkrytů balíčky popsané jménem obdarovaného. Odpoledne začínala mamka se smažením řízků a kapra. My s Blaninou jsme se starali o vánoční stůl. Vánoční ubrus, svíčky, sváteční talíře i příbory. Na nábytek okolo se rozložily talířky s cukrovím, s penězi, se šupinami kapra, aby bylo hodně peněz příští rok, s čokoládou, kterou jsme vyráběli předem. A ani jablíčka s pomeranči nesměla chybět
Ač už tak malí jsme nebyli, přesto hlídali jsme si, kdy první hvězdičky na obloze se objeví. Abychom nezlobili, tak nás mamka vyhnala na chvíli ven. Taky bylo vánoční krmení pro domácí zvířátka. Králíků bylo doma kupa, kočky, taťkovi holubi a ve voliéře různí krasavci. Někdy i ve chlívku prasátko či ovečky byly. Vše se nakrmilo, sněhu vždy hodně bylo, a tak ještě sněhulák a již se začalo smrákat. Rozhlíželi jsme se, jak to vypadá na obloze. Ale to již mamka nás volala domů. Oklepali jsme ze sebe sníh a mazali jsme dokončit ten stůl, dohledat poslední dárky.
A to již hvězdičky se objevovaly. Vůně smažených řízků se linula bytem, a tak jsme se mazali všichni převléknout do svátečního a usedli k večeři. Všechno jídlo muselo se připravit na stůl nebo okolo, jelikož od štědrovečerní večeře se nesmělo zvedat. Když bylo vše hotovo, šlo se ke stolu. Ač nebyl jsem pobožný, dokonce i ten otčenáš se ozval. Sice to byl taťka s mamkou a my jen netrpělivě čekali. Hotovo a šlo se nakládat na talíře. Co kdo si dal. Většinou kousek řízku, kousek kapra, kousek bílé klobásy. Salát bramborový nebo jen kaše či jen kousek chleba. Večeři naši prodlužovali co nejdéle. Když dojedeno bylo, teprve se bylo možné zvednout, a tak jsme uklidili nádobí do kuchyně a taťka se mezitím vytratil a za chvíli se ozvalo zvonění zvonečku. Hurá ke stromečku. My s Blaninou zasedli ke stromečku na zem a začali podávat dárky. Podle toho, co na dárku napsáno bylo. Samozřejmě to byly převážně věci praktického charakteru. To nevadilo, náročnost velká nebyla.
Taťka na gramofonu pustil vánoční náladu, zapálili jsme svíčky a bylo nám krásně. Papíry z dárků se nakupily někde v koutě a my užívali dárků. Oblečení se zkoušelo, jak se kdo trefil, na hraní něco vždy taky bylo a pravidelně jsem tam měl nějakou knížku. Začal jsem hned číst. Večer vrcholil návštěvami u sousedů. Navzájem jsme obešli asi čtyři baráky, tam se popíjel vaječný koňak kvalitní, my však dostali ten víc vaječný než koňak. Nejkrásnější den za rok končíval dlouho v noci.
Rodičové milí, děkuju vám!