Pajda se narodil letos v květnu jako šesté kotě jedné nejmenované kočky. Pět jeho sourozenců bylo na světě během necelé hodiny, ale pajda ten si dal na čas. Když si všichni přítomní mysleli, že je porodu po třech hodinách konec, tak se teprve začal tento kocour drát na svět. Nejmenší, ale bojovník. Je tady, ale má velký problém. Udělá dva tři kroky a jeho zadní se mu zhroutí a sedí na zadku. Lékař tvrdí, že toto se nespraví. Proto to jméno Pajda.
Je to obrovský mazel. Poprvé jsem se s ním setkal, když jsme přijeli k dceři na návštěvu koncem září. Bavil se se svou sestrou, vždy dva tři kroky a bác na zadek. Jako kdyby mu vždy něco neviditelného podrazilo ty jeho zadní nohy. Jenže on vyskočí a jako by nic pokračuje v tom, co měl v úmyslu provést. Je mazel všech, kdo je kolem něho. No samozřejmě, má privilégia. Nebudu psát, jaká, ale věřím, že si každý dokáže nějaká představit. Není mu ale tolerováno vše. Čistotu musí dodržovat i Pajda a jde mu to velmi dobře.
A proč vlastně o něm píši. Odpověď je docela ldnoduchá. Každá návštěva jednou musí odjet a my nejsme výjimka. Po návštěvách dcer a vnoučat, po mazlení se s pravnoučaty prostě nastal čas odjezdu. Tak jako každý zase nabalit všechno do auta, postískat ještě všechny okolo a zamávat na rozloučenou. Cesta kousek od Českých Budějovic domů do Havířova ať chceme nebo ne, trvá nějakou dobu. Tak se zastavíme támhle na tom parkovišti, potom třeba na u pumpy, dáme svačinku a jedeme dál. Po cestě se ještě zastavíme na chatě něco tam také vyložit. Je celkem už podvečer, tak padne rozhodnutí, že přespíme. Uděláme kávu, sednem na verandu,kocháme se zelení kolem a posloucháme ticho. Jenže pak se ozve kočičí zpěv, tedy mňoukání. Nic se neděje, koček je tady dost, jenže to nepřestává. Tak marná sláva pohodička je ta tam a jdeme zjistit co se děje. Je to jasné. Je to nějaké kotě, které jsme ještě u nás na chatě neviděli. No jasně, že neviděli, dva tři kroky a bác na zadek. Pajda. Kde přežil cestu přes 380km, nevím dodnes. Ale musel být v autě, protože na zastávkách po cestě by určitě vylezl, pokud by byl někde schoulen u motoru a my bychom o něm nic nevěděli. Dcera jej již hledala po celém okolí, a tak zpráva, kde jej najde, byla i pro ni překvapením.
Jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Udělala se bouda a milý pajda je u další dcery, která bydlí kousek od nás, v péči. A když jej vidíme, tak víme, že se má neskutečně dobře.