Je mi přes padesát a nemám práci

Dobré poledne, nedá mi to se nevyjádřit k Vašim komentářům :-) Pro pana Martina Vrbu: Od kolegyně Katky, která se stará o projekt Zlatá práce, stýká se s kandidáty i zaměstnavateli: "Pokud máte zkušenost z ÚP, kde vám pomohli ve stejném rozsahu, jako my pomáháme klientům, tak máte velké štěstí. Naši klienti mají bohužel velice často jinou zkušenost, poradenství nedostanou vůbec, občas nabídku práce, ale to taky jen zřídka. Několik našich klientů k nám přišlo přímo z ÚP, kde jim na nás dali kontakt, že jim poradíme lépe (mimo jiné nás mají uvedené ve své prezentaci na školení pro nezaměstnané)." Obecně se úřady práce z podstaty věci nemohou zaměřovat jen na jednu skupinu žadatelů/kandidátů, my ano. Troufáme si říct, že po 13 letech práce (pr)o seniory lidem po produktivním věku alespoň trochu lépe rozumíme. Zároveň chápeme, že nelze radit absolventům stejně jako lidem, kteří třeba celý život pracovali a nyní se po 30 letech ocitli bez zaměstnání. Pro pana Jindřicha Berku - Také nesouzníme se stylem "bez cokoliv", kandidátům pomáháme hledat práci, která bude vyhovovat jejich vzdělání, životní dráze, osobnímu životu, požadavkům a nejlépe i touhám. Za Katku, která má právě toto na starosti, dávám ruku do ohně. Je pečlivá a spolehlivá a není to žádný online vyhledávač :-) Za každým člověkem (a vlastně i před ním) vidí příběh. A ten si zaslouží péči. Pro paní Olgu - Ano, i to je součást vize a práce Zlaté práce - edukovat zaměstnavatele o tom, že osoby 50+ jsou často kvalitní, vyzrálí, loajální zaměstnanci a že rozhodně mohou být přínosem :-) Jsme optimisté a věříme, že čím dál více zaměstnavatelů si toto (i díky Zlaté práci) uvědomí. Přeji vám klidné svátky a žádné zmatky :-) Káťa z Krásy pomoci a Zlaté práce

Dobrý den, u nás je jedna z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Práce je dost, ale bohužel jaké? Sám jsem v důchodu a okusil jsem různé práce. Ošetřovatel v nemocnici, uklízeč, pracoval jsem v ochrance a nakonec učím na základní škole. To co jsem vydělal za 8 hodin v uvedených profesích, mám za 4 denně. O tom to právě je. Nikdy jsem na Úřadu práce nebyl ani už nebudu. Myslím si, že lépe než lítat po úřadech a neziskovkách je přijmout nějakou práci a hledat. Otevřete počítač zadáte profese a nabídky se hrnou, rádio to samé. Lidi nejsou. Samozřejmě jaká práce to je. Jindra

Já bych spíš začala vychovávat zaměstnavatele, aby si uvědomili, že člověk v 50 není odepsaný.

Když se člověk octne v jakémkoli problému, tedy třeba i v tomto, že ztratí v 50 letech práci, tak hledá pomoc všude. Ale nemohu se zbavit dojmu, že vše, co zde popisuje ta neziskovka, co pro takového klienta dělá, tak to dělají Úřady práce, a to mnohem kvalitněji, než ta neziskovka, protože mají pro to všechny informace a přímé kontakty na zaměstnavatele už ze zákona. Viz více zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C5%99ad_pr%C3%A1ce_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky A tak si myslím, že pro tu samotnou neziskovku je ta její činnost – tedy konkrétně pro ty její zaměstnance tím vytržením trnu z paty – že i oni se dostali do problémů, jako ti nezaměstnaní padesátníci, že se také jinde nemohli uchytit na trhu práce, i když jsou tedy mladší, ale na rozdíl od těch padesátníků, tak oni jim – těm nezaměstnaným jen „skočili za přispění státu na záda a vozí se na nich – jsou zdrojem jejich příjmů“. Jo – to je ten socialistický kapitalismus. :) Takový příklad umělé zaměstnanosti – jak se přiživit i na nezaměstnaném.